Mechanismus z Antikythéry - nejstarší počítač předběhl svou dobu o 1500 let
11.5.2021, 10:13 > Starověk > Antické ŘeckoPrvní mechanický počítač na světě. Právě tak je často označováno technické zařízení pocházející z antického Řecka, které je nejznámější pod názvem mechanizmus z Antikythéry. Řecko platilo ve starověku za centrum vzdělanosti a rodiště nejlepších vědců a filozofů. Mohli ale tito myslitelé s omezenými výrobními způsoby sestrojit něco skutečně podobného počítači? A k čemu měl vlastně slavný mechanismus z Antikythéry sloužit?
V roce 1900 byl ve středozemním moři objeven vrak římské lodi z období konce republiky. V hloubce přes 40 metrů ho objevil sběrač mořských hub Elias Stadiatos. Vrah byl pro archeology výhrou, převážel totiž z Řecka mnoho unikátních památek. Loď zřejmě na své palubě vezla bohatý římský "lup", patrně z ostrova Rhodu. Nešlo o nic zvláštního, Římané obdivovali řeckou kulturu i umění a po dobití Řecka neváhali vše co se jim zalíbilo bez milosti převážet do svých měst v Itálii.
Dva roky po nálezu vraku začal probíhat archeologický výzkum a potápěči z vraku vynášeli vše co objevili. Mezi množstvím úlomků soch, keramiky a dalších předmětů objevil archeolog Spyridon Stais úlomek kamene s vyčnívajícím ozubeným kolečkem. Následné pátraní objevilo mnoho dalších podobných předmětů. Celkem bylo nalezeno přes 80 součástek - ozubených kol, ručiček a dalších kovových pohyblivých mechanismů. Součástky byly vyrobeny z tenkých, sotva dva milimetry širokých bronzových destiček s nevídanou přesností. Mechanizmus využíval diferenciální převody, tedy přístup, který byl znovuobjeven až v 16. století.
Pýtheás z Massalie - nedoceněný antický Kolumbus
Ve své době byl označován za blázna a povídání o jeho cestách nikdo nevěřil. Pýtheás z Massalie byl však pravděpodobně jedním z největších antických cestovatelů a objevitelů. Až ve 20. století jsme začali zjišť... celý článekV době svého objevu nebylo jasné, k čemu zařízení mělo sloužit, a vlastně ani jak vypadalo. Z původního mechanizmu se totiž dochovala pouze asi třetina součástek, navíc značně poničených dlouhým pobytem ve slané vodě. První teorie předpokládaly, že jde o jednoduchý astrolab, nebo chronometr. Nikdo si tehdy nedokázal představit, že by zařízení z antiky mohlo počítat řádově komplikovanější úlohy.
Do podrobnějšího výzkumu se ke konci šedesátých let pustil Derek Price a přišel s radikální myšlenkou, že zařízení počítá pohyb nebeských těles. Stále však šlo pouze o teorii. Až pozdější průzkumy pomocí rentgenu a gama záření odhadlily více detailů, přinesly další důkazy a také zpřesnily dataci výroby zařízení. Zařízení bylo o téměř 200 let starší, než se předpokládalo, vyrobeno bylo kolem roku 205 př.n.l.
Co tedy vědci nakonec zjistili o podobě a účelu zařízení? Celý velice přesný mechanismus byl uložen v bronzovo-dřevěném boxu, který byl popsaný řeckými nápisy. Na jedné straně skřínky byly umístěny dva ciferníky, na druhé pak jeden společně s kličkou sloužící k ovládání stroje. Nápisy pak popisují veličiny na cifernících a také obsahují jednoduchý návod na obsluhu.
Co ciferníky, tyto antické displeje antikythérského počítače, zobrazovaly? Na jedné straně skřínky zařízení ukazovalo pohyb slunce a měsíce v průběhu celého roku a to dokonce včetně předpovědi jejich zatmění. Druhá strana pak předváděla pohyb planet. Pouze pěti, protože v té době byl nejvzdálenější známou planetou Saturn. Tento antický analogový počítač měl ale ještě několik vedlejších funkcí. Fungoval jako kalendář s 365 dny v roce, určoval fáze měsíce a dokonce evidoval konání pravidelných akcí, jako například Olympijských her.
Dá se předpokládat, že nešlo jediný stroj svého druhu. Ve svých zápiscích se o podobném mechanismu, který předpovídá pohyb planet, zmiňuje i známý řečník Cicero. Šlo však patrně o velice křehká zařízení, která se do našich dob nedochovala. Mechanismus z Antikythéry měl sice tu smůlu, že převážející loď ztroskotala, ale jenom díky tomu se nakonec dochoval až do současnosti.
Autor: Jiří Klaus
Štítky: #rhodos
#veda v antice
