Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Konec nadějí - bitva na Bílé hoře

24.6.2019, 12:15 > Středověk > České země

Bitva na Bílé Hoře je možná nejslavnější středověkou/novověkou bitvou českých dějin a zcela zásadně ovlivnila další vývoj našich dějin. Pojďme se detailnějí podívat, co se vlastně na Bílé hoře roku 1620 stalo.

Bitva byla součástí Třicetileté války (1618–1648), což byl celoevropský konflikt mezi římskokatolickou církví
a zastánci reformačních vyznání. Zde se proti sobě postavila vojska Svaté říše římské po boku armády německé Katolické ligy proti české stavovské armádě. Konflikt to by od začátku nevyrovnaný, na katolické straně stálo dohromady přes 30 tisíc můžu proti polovičnímu počtu na straně druhé. Obě strany dosponovali menším množstvím děl.


Návrší Bílé hory dnes.
Návrší Bílé hory dnes. Zdroj: wikipedia.org, Miaow Miaow / CC BY-SA


Než se dostaneme k bitvě samotné, měli bychom si říci, kde vlastně ta Bílá hora leží. Dnes jde o čtvrť v Praze ležící jižně od Ruzyně, ale v době bitvy ještě nebyla součástí Prahy, tehdy ležela poblíž hradeb města. Vrchol je ve výšce 381m a návrší nyní nalezneme pomník této slavné bitvy.


Pamatník na Bílé hoře.
Pamatník na Bílé hoře. Zdroj: wikipedia.org, Adam Zivner / CC BY-SA


Průběh bitvy

První malé střety před bitvou se odehráli již zhruba po půlnoci na 8. listopadu poblíž Ruzyně, samotná bitva ale začala kolem poledne a trvala necelé 2 hodiny. Stavovské vojsko zaujalo pozici na Bílé hoře, pravé křídlo mělo kryté o mohutnou zeď sousedící obory Hvězda, což znamenalo výrazně výhodnější pozici. Proti nim na pravém křídle zaujalo místo Císařské vojsko a levou stranu obsadila armáda Ligy. Právě pravé křídlo zahájilo celou bitvu, ale jeho první útok samozřejmě bitvu ještě nerozhodl. Iniciativu zde přebíraly obě strany.

Zasádní útok na pravém křídle provedla císařská jízda, když se jim podařilo zabít barona Hofkircha, velitele dolnorakouské jízdy, daly se rakouské jednotky na ústup. V reakci na to začala ustupovat i pěchota. Tím se levé křídlo stavovské armády začalo hroutit. Když začala ustupovat i vzadu umístěná uherská jednotka, které do boje nezasáhla vůbec, bylo dílo zkázy dokonáno. Levé křídlo českého stavovského vojska se zcela rozpadlo.


Rozmístění vojska v bitvě.
Rozmístění vojska v bitvě. Zdroj: wikipedia.org, Sir Iain / CC BY-SA


Malou naději na vítězství dával ještě úspěšný průlom prince Kristiána Anhaltského, který se se svojí jízdou dostal poměrně hluboko do nepřátelského vojska. Než mu ale stačila dojít na pomoc pěchota jeho otce, byl oblíčen a zajat nepřáteli.

Nejdéle ze stavovské armády se drželo její právě křídlo, složené zejména z německých žoldnéřů. Dle legendy se právě zde u zdi obory jako poslední bránily moravské jednotky. Tyto moravské jednotky je proslavili jako nejudatnější část stavovského vojska, bojovali do posledního muže. Ve skutečnosti ale nešlo o moravany, ale německé jednotky zaplacené moravskými stavy. Legendární odpor těchto jednotek je měl ale zřejmě jiný důvod. Tito muži byli obklíčeni a v zádech měli pouze nepřekonatelnou zeď.

Následky

Pro stavovské vojsko šlo o totální pořážku. Ztráty se odhadují na 5000 mužů (z velké části pobitých až na při pronásledování na útěku), zatímco spojenecká vojska neztratila ani 1000 mužů. Dobyvatelé mohli následně obsadit Prahu kde získali obrovskou kořist.

Samotné bitvy se vůbec nezúčastnil sotva rok vládnoucí český král Fridrich Falcký, který v průběhu bitvy vyčkával v Praze. Později se rozhodl se svojí družinou vyrazit do bitvy, ale ještě než opustil město, setkal se navracejícím se generály. Ti ho informovali že bitva je zcela ztracená o čemž se král sám přesvědčil při pohledu z hradeb. 9. prosince pak král rozhodl město opustit. Společně se svojí ženou a malým synem odjel do Vratislavi. Sebou si samozřejmě odvedl velké množství ceností které v Praze byly.


Fridrich Falcký.
Fridrich Falcký. Zdroj: wikipedia.org, Michiel van Mierevelt / Public domain


Prohra v bitvě na Bílé hoře měla mnoho politických, společenských a náboženských důsledků. V českých zemích opět zavládla rekatolizace (povolené pouze katolické náboženství), byly ničeny nekatolické knihy a stát opět přecházel k absolutismu. Pobělohorská doba byla kritická také pro český jazyk, který zažíval úpadek, všechny české knihy bez ohledu na obsah byly také páleny. Bohužel i mnoho českých osobností, které se odmítly podrobit bylo nuceno odejít. Nejznámější takovou osobností je bezesporu Jana Amos Komenský, který v tomto období odešel do Polských zemí. Na zlepšení situace pak Čechy museli čekat až do první poloviny 18. století.
Autor: Jiří Klaus
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Za porážku v Teutoburském lese se Řím krutě pomstil Za porážku v Teutoburském lese se Řím krutě pomstil
Konstantinovo vítězství u Milvijského mostu zajistilo dominanci křesťanství v Evropě Konstantinovo vítězství u Milvijského mostu zajistilo dominanci křesťanství v Evropě
Muškety proti katanám v bitvě u Cagayána. Čtyřicet Španělů pobilo tisíc samurajů a pirátů Muškety proti katanám v bitvě u Cagayána. Čtyřicet Španělů pobilo tisíc samurajů a pirátů


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít