Tajemná Velká sfinga v Gíze

25.7.2019, 08:33 > Starověk > Egypt

Velká sfinga v Gíze je jednou z nejtajemnějších staveb naší planety. Mnoho lidí má za to, že sfingu postavili stejní faraónové jako známé pyramidy v její blízkosti, sfinga je ale mnohem starší a tajuplnější.

Co to vlastně je sfinga? Jde o mýtického tvora, který má tělo lva a hlavu člověka. Nejstarší znázornění známe z Egypta, ale sfinga se nezávisle vyskytovala v mnoha starověkých kulturách . Nejznámější z nich je pak rozhodně Velká sfinga, která se nachází na Gízské plošině na západním pobřeží Nilu. Samotný název sfinga je z období antiky a pochází z řečtiny, jak ji ale nazývali samotní Egypťané již dnes nevíme.



S rozměry 74m délky, 19 šířky a 21 výšky jde o největší sochu vytesanou z jednoho bloku kamene. Obří lví tělo má přední tlapy položené před sebou a ocas obtočený kolem jedné zadní tlapy. Obličej je pak lidský, s chybějícím nosem.

Podle rozšířené legendy ustřelili nos napoleonovi vojáci při tažení v Egyptě, ale pravda je taková, že nos chyběl již několik století před Napoleonem, což je dokázáno z dobových obrazů. Velká sfinga měla také původně bradku, několik jejich kusů bylo nalezeno a nyní je umístěno v Britském a Káhirském muzeu. Zajímavostí je, že na celé soše nejsou žádné nápisy, což je u egyptských staveb velmi neobvyklé.

Svět objevuje sfingu

Sfinga byla v období lidských dějin několik ztracena a opět objevována. Vzhledem ke svému umístění nikdy netrvalo dlouho a byla až po krk zasypána pískem. Nejstarší historicky známý pokus o vykopání celé sfingy je z toku 1400 př.n.l. kdy faraon Thutmose IV. započal odkrývací práce a podařilo se mu odkrýt sochu až po přední tlapy. Mezi ně pak nechal postavit žulovou stélu, jejíž text připomíná toto odkrytí.

Později v období, kdy v Egyptě vládl Řím, byla sfinga vykopána hned 2x, za vlády Marka Aurelia a Septimia Severa. Odkrytí však netrvalo dlouho a sochu opět pohltil písek.



První moderní výkopové práce probíhaly na začátku 19. století. Po vedením italského egyptologa Giovanniho Battisty Caviglia se podařilo odkrýt velkou část sochy. Kromě toho poprvé odkryl také kamennou stélu a dokonce našel i úlomky původní bradky. Na kompletní odhalení ale musela socha počkat až do roku 1905 a od té je již trvale odkrytá. V roce 1990 pak proběhla rozsáhlá rekonstrukce, která uvedla sfingu do podoby ve které ji známe dnes.

Kromě známé nadzemní části se pod sochou nacházejí rozhlehlé podzemní komplexy, které jsou chodbami propojeny s pyramidami. Nejznámější je tzv. Osiridova hrobka, která se nachází v hloubce 29 metrů pod zadní částí sochy.

Jaký byl skutečný původ?

Pokud je první pokus o vykopání z tak dávné doby, musela být Velká sfinga postavena ještě mnohem dříve. Kdy a kým to ale bylo? O tom se neustále vedou spory, vetšinová část egyptologů se zastává názoru, že byla vytvořena ve 3. tisíciletí př.n.l. za vlády panovníka Rachefa, nebo případně jeho otce Chufua (Cheopse), tedy společně s pyramidami.

Další skupina vědců je ale proti tomuto názoru. Trnem v oku jsou jim zejména stopy po vodní erozi. Ty musí být způsoveby silnými záplavami, takové mohutné záplavy ale v Egyptě datujeme do období 15-7 tisíc let př.n.l. K tomuto názoru přispívá i další fakt. Celé tělo sfingy je umístěno v pruhlubni a nad okolní povrch vystupuje pouze hlava. V období, ke kterému se klaní většina historiků ale v této lokalitě již byla poušť. Proč by se Egypťané rozhodli pro suchu na tak enormně nevhodném místě, když ji neustále a rychle zasypával okolní písek? Těžko si lze představit horší místo, kam takovou stavbu umístit. Ve starším odbobí ale okolí vypadalo jinak, šlo o zelenou krajinu, ve které by žádné neustálé zasypávání nehrozilo.

Hlava jako důkaz

Již na první pohled (nejlépe ze strany) je vidět, že hlava je nepoměrně menší k tělu. Takový způsob znázorňování ale nebyl pro Egyptany obvyklý. Dá se tedy předpokládat, že původně byla hlava jiná, větší?

Je to velmi pravděpodobné a jako důkaz poslouží zachovalost hlavy. Samotné tělo sfingy bylo většinu času pohřbeno pod pískem, který ho dobře konzervoval. Přesto je však hlava, která byla celou dobu vystavena větru a slunci mnohem více zachovalá oproti tělu, které je poničeno erozí. Jak je to možné? jako vysvětlení se nabízí právě pozdější úprava hlava. Pokud původně vypadala zcela jinak a do současné podoby byla upravena až nekdy kolem 3 tisíciletí př.n.l, působily by negativní vlivy na její povrch mnohem kratší dobu a to vysvětlovalo její zachovalost. Štítky: #pyramidy #stavby #zahady

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   Zobrazit všechny štítky