Řecké báje, #4 Théseus, nejen pokořitel minotaura

12.7.2020, 02:00 > Starověk > Antické Řecko

Milenecká dvojice Théseus a Ariadna je možná tou nejznámější z antických bájí. Dobrodružství v labyrintu však nebyl jediný významný čin tohoto řeckého hrdiny. Podívejme se, co vše nám starověké báje říkají o Théseovi.

Narodil se do královské rodiny v řeckém městě Troizéna. Nebyl však královým synem, na trůně ještě seděl jeho děd Pittheus, který mu byl velmi blízký. Théseův otec Aigeus totiž musel brzy po synově narození odplout do Athén. Jeho výchovy se tak kromě matky Aithry ujal právě jeho děd, který ho učil vladařskému či válečnickému umění.

První příběh se vztahuje k mladíkovým šestnáctým narozeninám. Právě v tento den odvedla matka Thésea k velkému balvanu, který mu nakázala odvalit. Pod kamenem se objevili skryté střevíce a meč. Tyto dary zde zanechal pro svého syna Aigeus. Když bude mít tyto věci Théseus na sobě, jeho otec ho pozná kdekoliv. Tuto událost Théseus pojal jako začátek své dospělosti a rozhodl se vydat pryč z rodného města. Jeho cílem měli být Athény, kde mu politická práce jeho otce zařídila nástupnictví na místní trůn.



Po cestě se Théseus rozhodně nevyhýbal nebezpečí a zažil mnohá dobrodružství. Nejdříve potkal rolníky, kteří si stěžovali, že jim divoká svině Faia ničí úrodu. Tuto bestii hrdina bez problémů zabil a zachránil rolníkům živobytí. Potkal také obra Periféta, který okrádal a zabíjel pocestné těžkým železným kyjem. Ani jeho se Théseus nezalekl, kyj mu vytrhl a sám s ním obra zabil. Na Istmu potkal dalšího lupiče, Sínise, který nebohé pocestné trhal na kusy mezi napnutými stromy. I Sínisovi dal ochutnou jeho vlastní medicínu. S lupiči se Théseus setkával na své cestě často, i jeho další hrdinské činy se týkali dalších lapků. Například Skeiróna, který shazoval poutníky ze skály do moře také nechal vyzkoušet na vlastní kůži jaké to je.

Svými činy si brzy vydobyl slávu a tak do Athén dorazil již jako známý hrdina. Ve městě se rozhodl vyhledat svého otce. Proti němu se však postavila čarodějka Médeia, která se bála že kvůli němu přijde o svůj vliv na krále Aigea. Snažila se mladíka před otcem očernit, ještě než zjistí jeho pravou totožnost. Aigeus však poznal meč, který synovi zanechal a intrikující čarodějku z Athén vyhnal.

Po několika dalších hrdinských epizodách, kdy Théseus například ubránil město před mocichtivými příbuznými, nebo zabil obávaného Marathonského býka, kterého do Řecka přivedl sám Herkules, došlo na událost, kterou se do historie zapsal nejvýrazněji. Athény totiž museli každý rok platit poplatek mocnému krétskému králi Mínoovi. Tento poplatek se se skládal ze sedmi dívek a sedmi mladíků, kteří byly na Krétě předhozeni Mínotaurovi, netvorovi žijícímu v podzemním labyrintu. Ten pro krále zbudoval známý antický vynálezce Daidalos.



Théseus se dobrovolně přihlásil jako jeden z mladíků a připravil se k platbě na Krétu. Z Řecka loď vyplula s černými plachtami, ovšem na palubě vezla ještě bílé. Ty měly symbolizovat úspěšný návrat, až se loď bude do Athén vracet. Když doplul na Krétu, král Mínos mladíka ihned poznal. Všimla si ale také jeho dcera, princezna Ariadna a na první pohled se do něho zamilovala. Samozřejmě nechtěla, aby její nová láska ihned zemřela v labyrintu a tak zradila svého otce a Thésea vybavila kouzelným mečem a speciálním klubkem nití, které mu mělo zajistit bezpečný návrat z labyrintu.

Když byla obětní skupina zavlečena do labyrintu a ponechána o samotě, Théseus zanechal ostatní u vchodu a sám se vydal do útrob tajemné stavby. Každým svým krokem za sebou rozvíjel klubko niti, aby později mohl najít cestu zpět. Že se blíží do středu labyrintu poznal snadno. Nelidský řev Mínotaura neustále sílil. Ve středovém sále svedl Théseus s obludou dlouhý a vyčerpávající souboj. Dobře mířeným úderem se nakonec hrdinovi povedlo Mínotaura smrtelně zranit. Na nic dalšího už Théseus nečekal, využil darované nite a s její pomocí se rychle vrátil až ke vchodu, kde na něho čekala obětní skupina společně s Ariadnou.

Všichni společně ihned zamířili k přístavu aby z Kréty unikli. Tam nejdříve prorazili dna vojenských lodí, aby nemohli být pronásledováni a poté nastoupili na jedinou plavbyschopnou loď. Vypluli směrem na sever, kde přenocovali na ostrově Naxos. Další den vypluli k Athénám, na palubě však již Ariadna nebyla. Pověst říká, že se jí ve snu zjevil bůh Dionýsos, který se s ní chtěl oženit a nakázal jí na ostrově zůstat.



Théseus při návratu ovšem zapomněl na svoji domluvu s otcem a nevyměnil plachty za bílé. Když Aigeus uviděl navracející se loď s černými plachtami, zničen smutkem se vrhl do moře a utopil se. Na jeho památku se moře od té doby nazývá Egejským. Théseovi tak po návratu připadl královský titul. Byl dobrým králem, pohodlný život však nebyl nic pro něj. Stále ho lákalo nebezpečí. Po boku jiných řeckých hrdinů tak zažil mnohá další dobrodružství. S Iásonem a Argonauty se vydal pro zlaté rouno, s Meleagrem poté vyrazil na lov kalydónského kance.

Další velké dobrodružství ho čekalo po boku největšího z hrdinů, Herkula. Vydali se do války proti Amazonkám, kde společně svedli mnoho bojů a vrátili se s cenou zajatkyní, Antiopou, královnou Amazonek. Mezí ní a Théseem brzy vzplanula láska a Athénský král amazonku pojal za svoji manželku. Brzy mu porodila syna Hippolyta, šťastná rodina však neměla dlouhého trvání. Do města vtrhly Amazonky a cílem zachránit svoji královnu. Ta se postavila proti nim po boku svého manžela, při krvavém boji však zemřela.



Aby přemohl smutek, věnoval se Théseus rozvoji města. Jeho hlavním činem bylo propuštění otroků a ustanovení společenské struktury obyvatel. Díky tomu je považován za strůjce Athénské demokracie. Po dlouhé době osamění se Théseus rozhodl podruhé oženit. Jeho ženou se stala Ariadnina sestra, Faidra. Ani druhé manželství však nemělo dlouhé trvání. Manželka mu sice porodila dva syny, Démofoónta a Akamanta avšak brzy poté se Faidra zamilovala do nejstaršího Théseova syna z předchozího manželství. Ten však však tragicky zahynul a ona ve smutku spáchala sebevraždu.

A tak se Théseus, společně s dávným přítelem Peirithem, rozhodl vyrazit do světa a hledat nové manželky. Oběma se zalíbila Trojská Helena, která měla sehrát svoji roli ještě v jiné slavné báji. O krásnou dívku losovali a štěstěna přála Théseovi, společně pak Helenu unesli. Peirithoos tak musel hledat dále a do oka mu padla Persefona. Problémem bylo, že již byla ženou Háda, boha podsvětí. Společně se vydali do jeho podzemního království. Hádes se k nim choval vlídně a nabídl jim křesla k odpočinku. Jakmile se však posadili, ihned ke kamenným křeslům přirostli. Peirithoos se již nikdy z podsvětí nedostal. Pro Thésea se díky dávnému přátelství vydal Herkules a z podsvětí ho zachránil.



Ve světě lidí však na hrdinu nečekalo nic dobrého. Jeho město zničili Heleniny bratři, když ji přišli zachránit. Jako vládce města pak dosadili Théseova úhlavního nepřítele Menesthea. Osamělý se tak vydal na ostrov Euboia, kde chtěl nalézt své dva syny. S těmi se však již nesetkal, byl zavražděn králem Lykomédem, který toužil po jeho majetku. Přestože rodinné štěstí Théseovi nepřálo, prožil dlouhý a dobrodružný život. Historici se shodují že patrně šlo o skutečnou historickou osobu. Jak samotný příběh naznačuje, během jeho vlády zřejmě došlo k ukončení nadvlády Mínojské civilizace nad pevninskou částí Řecka, což se odehrálo někdy v době kolem roku 1400 př.nl. Štítky: #recke baje #legendy #atheny #kreta #herkules #amazonky

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky