Největší výzva pro archeology. Kde může být hrob Alexandra Velikého?
27.10.2020, 08:20 > Starověk > Antické ŘeckoSmrt Alexandra Velikého je dodnes velkou záhadou, ještě větší záhadou je však pro dnešní archeology jeho hrob. Přestože jde zřejmě o největší osobnost antického Řecka, dodnes neznáme místo jeho věčného odpočinku.
Poté, co Alexandr Makedonský dobil celý Řekům známý svět, obrátil se na cestu domů. V únoru roku 323 př. n. l. se Alexandr vrátil zpět svého hlavního města říše - Babylonu. Nebyl byl to Alexandr, kdyby ihned nezačal plánovat novou vojenskou výpravu. Tentokrát se ale chtěl obrátit jiným směrem. Jejím cílem bylo podmanění Arábie a Perského zálivu. To byl ovšem pouze začátek nového dobrodružství. Jako další směr výbojů si velký vojevůdce určil západ. Konkrétně pak Sicílii a Itálii, kde pomalu rostla nová velmoc. Zatím ještě slabý městský stát, který si ale časem podmaní i celou Alexandrovu rodnou zemi - Řím.
Alexandrovi dobyvačné ambice byly obrovské. K výpravě již prý byla ve výstavbě více než tisícovka lodí. Armáda však do boje nikdy nevyrazila. V květnu roku 323 př.n.l. uspořádá Alexandr obří oslavu na uctění památky svého nejlepšího přítele Héfaistióna. Oslavy v Alexandrově pojetí obvykle znamenaly obrovské množství alkoholu a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Detaily bohužel nejsou známé, faktem je, že následujícího dne se Alexandr cítil velmi špatně a i další dny se jeho stav zhoršoval. Přestože se u jeho lůžka vystřídali nejlepší lékaři z celé říše, 10. června největší vojevůdce světa umírá. Bylo to pouhý měsíc před jeho 33. narozeninami. Za jeho špatným zdravotním stavem stála patrně nemoc, zřejmě malárie, nebo tyfus. Antičtí historikové také připisují jeho smrt nadměrné konzumaci alkoholu, někteří se kloní i k možnosti otravy od jeho nejbližších.
Jelikož Alexandr neměl legitimního nástupce, vypukl ihned spor o to, kdo zdědí rozsáhlou říši. Generálové ho obstoupili na smrtelné posteli a dotazovali se, koho určí za svého nástupce. Jeho odpověď dodnes není jasná. Patrně vyřkl slovo Kratisto, řecký výraz pro "nejsilnější". Taková odpověď ovšem mohla vést k jedinému. Mezi generály se rozhořely spory o následnictví, které vyústily do tzv. válek diadochů. Série bojů mezi Alexandrovými generály, které trvaly více než 40 let.
Hlavní boje První války diadochů vypukly v roce 322 př.n.l. poté, co generál Ptolemaios ukradl ostatky Alexandra a převezl je do Egypta. Právě tuto část původní obrovské říše si Ptolemaios oblíbil a zabral pro svoji vládu. V následujících měsících se úspěšně ubránil invazi dalšího z Alexandrových generálů - Perdikka. Postupně se mu podařilo celou zemi zabezpečit a z Egypta se stal jeden z nejsilnější nástupnických států Alexandrovy říše. Byl to právě Ptolemaios, kdo nechal v Egyptě vybudovat světoznámé stavby jako Maják na ostrově Faros, nebo Alexandrijskou knihovnu.
V Egyptě pak nechal Ptolemaios svého velkého vojevůdce pohřbít. Ostatky byly vystaveny v Alexandrijském mauzoleu, kam se mu ještě po mnoho staletí chodili klanět ti nejmocnější vládci. Mezi nimi například i slavný Caesar, nebo první císař Augustus. Ve 3. století však v Alexandrii vypukly rozsáhlé náboženské nepokoje a velká část města, včetně mauzolea, byla zničena. Podařilo se Alexandrovi ostatky zachránit? Zde se už dostáváme spíše na úroveň spekulací a mezi archeology existuje mnoho názorů.
Někteří se shodují na tom, že při náboženské bouři byly ostatky zničeny a jeho hrob tak nikdy neobjevíme. Jiní archeologové jsou optimističtější. Podle další teorie byl hrob přesunut do chrámu boha Amona v pouštní oáze Síwa. Právě zdejší věštírna Alexandrovi prozradila že je synem Boha a údajně bylo Alexandrovo přání být pohřben právě zde. Splnil Ptolemais toho Alexandrovo přání?
Bitva u Marathonu ukázala sílu řecké falangy
Marathon, slovo, které zná každý. Ne každý již ale ví, že název tohoto závodu byl odvozen od bitvy, která se odehrála 14. září 490 př.n.l. Následky bitvy u Marathonu byly opravdu dalekosáhlé. O několik let pozd... celý článekPodle mnohých archeologů ano. V osmdesátých letech, po pětiletém čekání na povolení úřadů začala řecká archeoložka Leana Souvaltzi s vykopávkami v oáze. Trvalo sotva týden, než její tým učinil velkolepý objev. Objevili vstup do podzemní chodby zdobený dvojicí lvích soch. Okolní výzdoba i nápisy naznačovaly spojitost s Alexandrem Makedonským. Tým archeologů strávil na vykopávkách několik let a postupně se prokopával stále blíže k očekáváné hrobce. Místo slavnostního nálezu však archeology čekal hořký konec. Egyptská vláda pod vlivem politického nátlaku dalších zemí, zejména Řecka, zastavila a zakázala další vykopávky. Řecko v této době vedlo spory s Makedonií o název této země. Objev Alexandrova hrobky by údajně mohl přispět k politické nestabilitě regionu. Největší archeologický objev tak možná nebyl učiněn kvůli politice.
Nešlo však o jediný údajný objev Alexandrova hrobu. V roce 2014 objevili opět řečtí archeologové nové nadějné místo. V oblastí s názvem Amfipolis byla objevena rozsáhlá hrobka s několika kostrami, které byly datovány právě do období Alexandrovi smrti. Tým odborníků však nakonec došel k závěru, že jde pouze o pomník zasvěcený Alexandrovu nejlepšímu příteli Héfaistónovi.
Zatím poslední objev, ke kterému se upínaly naděje archeologů byl učiněn v roce 2018. V Alexandrii byl objeven velký sarkofág z černé žuly. Uvnitř však byly nalezeny pouze tři kostry naložené v páchnoucí vodě, která se dovnitř dostala skulinou v sarkofágu. Určitě tak nemohlo jít o kostru samotného Alexandra. Podle zranění na kostrách šlo zřejmě o tři vojáky vyšší hodnosti.
Naděje na objevení hrobky Makedonského krále se archeologové nevzdávají. Však by také šlo o možná největší archeologický nález dějin a jeho objevitel by se zapsal do historie podobně jako Heinrich Schliemann s objevením Tróje. Díky objevu ostatků Alexandrova otce Filipa Makedonského, by bylo možné porovnat DNA a určit tak pravost nálezů. Ovšem pouze pokud Alexandr nebyl synem boha, jak si mnoho jeho poddaných a někdy pravděpodobně i on sám myslel.
Autor: Martin Suchoň
Štítky: #alexandr veliky
#ptolemaiovci
#makedonie
#alexandrie
