Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

V Bitvě u Azincourtu se rytíři ukázali jako přežitek minulosti

3.11.2020, 10:21 > Středověk > Anglie

Mezi Angličany a Franouzi byla zlá krev celá staletí. Čekalo se tak pouze na záminku, která nakonec ve 14. století rozpoutala stoletou válku. Ta ve skutečnosti trvala 116 let, nešlo však samozřejmě o nepřetržitý boj. Mezi obdobími bojů následovala období míru, trvající často několik let. Stoletou válku (1337 - 1453) dnes rozdělujeme do třech fází. Poslední z nich započala slavnou bitvou u Azincourtu.


V roce 1415, zatímco v Kostnici probíhal náboženský koncil, u Lamanšského průlivu se schylovalo k dalšímu konfliktu, který měl ukončit delší období míru mezi Francouzi a Angličany. Francie zrovna zažívala horší období. V zemi vládl duševně nemocný král Karel VI. a vnitřní mocenské boje šlechty stabilitě země také neprospívaly. Anglický král Jindřich V. tak vycítil vhodný okamžik k dalším výbojům, které mu měly zajistit nové územní zisky a v nejlepším případě přinést i Francouzský trůn.


Bitva u Azincourtu na dobové miniatuře.
Bitva u Azincourtu na dobové miniatuře. Zdroj: wikipedia.org, Chroniques d’Enguerrand de Monstrelet (early 15th century), Public domain


13. srpna 1415 tak z přístavu v Southamptonu vyplulo anglické vojsko o odhadované síle 7 tisíc mužů. Armáda se vylodila na pobřeží severní Francie a brzy oblehla přístavní město Harfleur. Jindřich počítal s rychlým vítězstvím, dobývání se však protáhlo až do 22. září. Na další pochod se armáda vydala 8. října. Období vhodné k boji již pomalu končilo a anglickou vojsko navíc postihla úplavice, která armádu značně oslabila. Král se tak moudře rozhodl tažení pozastavit, stáhnout se do Angličany ovládaného Calais a zde přečkat zimu.

Dlouhé obléhání přístavu Harfleur však nahrávalo Francouzům. Získali dostatek času, aby mohl král Karel shromáždit silnou armádu. Velení nad vojskem svěřil král Karlovi z Albretu. Tento zkušený stratég využil okolností a pokusil se anglické armádě zablokovat přístup do Calais ke ji čekalo bezpečí, odpočinek a dostatek zásob.



Angličanům pomohl terén

Obě armády se nakonec setkaly 25. října 1415 poblíž vesnice Azincourt. Nastoupené anglické vojsko se skládalo zejména z lukostřelců, kterých bylo až kolem 6 tisíc. Zbytek připadal na obrněné rytíře a další hůře vybavenou pěchotu. Přesila na francouzské straně byla obrovská. Odhaduje se, že francouzský král shromáždil možná až 40 tisíc mužů. Značnou část této armády tvořilo rytířské jezdectvo - nejmocnější zbraň středověkého válčení, která rozhodovala bitvy. Tato na první pohled evidentní výhoda, se ale nakonec ukázala pro francouzskou armádu osudná. Rytíři navíc nebyli secvičené vojsko. Jako jednotlivec byl každý skvěle vycvičený a vybavený, ale dohromady nebyli ukázněnou a spolupracující jednotkou.


Dobový portrét Jindřicha V.
Dobový portrét Jindřicha V. Zdroj: wikipedia.org, National Portrait Gallery, Public domain


Bitevní pole bylo ze dvou stran obklopeno hustým lesem, ve kterém se bitva vést nedala. Samotná bitevní linie tak byla poměrně krátká a Francouzi nemohli využít své drtivé početní převahy. Celý předchozí den také hustě pršelo, díky čemuž byl celý prostor mezi armádami značně rozbahněný. Karel z Albretu takticky vyčkával, věděl, že Angličané jsou unavení, vyhladovělí a každým dalším dnem by byli slabšími soupeři. Naproti tomu Jindřich věděl že nemůže dále otálet. Předstoupil před voji armádu a pronesl slavnou řeč, kterou ve svém díle zvěčnil i William Shakespeare.

Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours

Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours

Bitva u francouzského města Tours byla jedna z nejdůležitějších bitev v 8. století, přesto o ní víme překvapivě málo. Dokonce ani samotné datum není jisté, pravděpodobné je, že se odehrála v říjnu roku 732. S j... celý článek


Král nařídil svým rytířům sesednout z koní a promísit se mezi lučištníky, které měli chránit. Poté lučištníci zahájili palbu vyhlášenými anglickými dlouhými luky, se kterými zvládli vystřelit až 10 šípů za minutu. Pravdou ale je, že na delší vzdálenost šípy pravděpodobně nedokázaly prorazit kvalitnější brnění, přesto se Francouzi nemohli nechat ostřelovat a vyrazili do útoku.

Když francouzští rytíři vyjeli, jejich koně začali padat na rozblácené zemi. V úzkém terénu se všichni tlačili na sebe a neměli žádný prostor k manévrování. Naopak anglické šípy prakticky nemohly minout nějaký cíl. Když zbytek rytířstva dorazil až k anglické linii, setkal se připravenými anglickými rytíři. Také lučištníci odhodili své luky a vzali do rukou zbraně pro boji na blízko. Zejména těžké sekery byly výborné proti francouzským brněním. V náročném terénu měli těžkopádní rytíři jen málo šancí proti rychlým útokům lehkooděných Angličanů. Přestože se v jednu chvíli skoro podařilo prorazit anglickou linii, nakonec francouzský útok ztratil sílu. Ani druhá a třetí vlna dalších rytířů nedokázala uspět a dopadla stejně neslavně jako první vlna vojáků.


Bitva na malbě z 19. století.
Bitva na malbě z 19. století. Zdroj: wikipedia.org, Sir John Gilbert (1817–1897), Public domain, via Wikimedia Commons


Bitva u Azincourtu dopadla naprosto jednoznačně. Anglické ztráty činily pouhých 600 mužů oproti odhadovaným 10 tisícům na francouzské straně. Pro Angličany šlo o obrovské vítězství, které později vyústilo v sepsání smlouvy z Troyes. V té francouzský král přislíbil Jindřichovi svoji dceru společně s následnictvím po své smrti. Podobně jako v bitvě u Kresčaku o několik desetiletí dříve, začínalo se pomalu ukazovat, že evropský způsob válčení spoléhající na rytíře je zastaralý. Početné sbory lučištníků se z podpůrných jednotek stávaly hlavní rozhodující silou. A to měl být teprve začátek vojenské revoluce, do Evropy se totiž pomalu dostával střelný prach a sním i první střelné zbraně.
Autor: Jiří Klaus
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Trestem za zradu v poslední bitvě třicetileté války byla krutá decimace celé jednotky Trestem za zradu v poslední bitvě třicetileté války byla krutá decimace celé jednotky
Řecko-perské války: Řekové ubránili svoji svobodu proti největší říši světa Řecko-perské války: Řekové ubránili svoji svobodu proti největší říši světa
Bitva u Farsálu znamenala konec římské republiky Bitva u Farsálu znamenala konec římské republiky


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít