Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Alexandr Veliký doslova změnil mapu světa. Z ostrova Týros udělal součást pevniny

24.11.2020, 09:46 > Starověk > Antické Řecko

Alexandr Veliký změnil mapu světa. Obvykle je tato věta myšlena v přeneseném politickém smyslu, v jednom případě však platí doslovně. V antických dobách se u dnešních Libanonských břehů nacházel ostrov Týros. Pohledem na dnešní mapu však již žádný takový ostrůvek ve vodách Středozemního moře nenalezneme. Po obléhání Týru Alexandrem Velikým se totiž z ostrova již navždy stala součást pevniny.


Alexandr Veliký za svůj krátký život vybojoval mnoho nezapomenutelných bitev, které si dodnes připomínáme. Kdyby Týros obléhal kdokoliv jiný, patrně by tato neuvěřitelná bitva byla mnohem známější, ovšem v Alexandrově případě je zastíněna dalšími skvělými vítězstvími. Bitva o Týros však byla v mnoha ohledech unikátní, v každém případě šlo o nejnáročnější Alexandrovo obléhání.


Mozaika znázorňující Alexandra v boji.
Mozaika znázorňující Alexandra v boji. Zdroj: wikipedia.org, Berthold Werner, Public domain


Roku 333 př.nl. zvítězilo makedonské vojsko v bitvě u Issu nad Peršany. Alexandr však nelenil a hnal svoji armádu dále na jih. Cílem bylo dobití Sýrie, Fénicie a následně Egyptu. Nešlo o vojensky silná území, přesto bylo nutné, aby místní neohrožovali Alexandrův týl, až se s armádou vydá dále na východ. Většina měst jako Tripolis, Byblos a další se Alexandrovi vzdávala bez boje. Změna vládce pro ně neznamenala velký rozdíl. Až fénické ostrovní město Týros se postavilo na odpor. Makedonští vyjednávači byli dokonce shozeni z hradeb, údajně 50 metrů vysokých. Něco takového si samozřejmě Alexandr nemohl nechat líbít. Týros by se snadno mohl stát vzorem pro další města a tím značně zkomplikovat Alexandrovo tažení.

Ostrov se nacházel na strategický výhodném místě asi kilometr od pevniny. Přestože se o jeho dobití snažilo několik králů, jeho hradby nebyly nikdy zdolány. Vzdálenost od pevniny se na první pohled může zdát malá, ovšem makedonská armáda nedisponovala reálně žádným vojenským námořnictvem. Jak tedy dobýt ostrov bez lodí? Alexandr přišel a megalomanským obléhacím plánem. Postavit k ostrovu násep a následně obléhat město klasickým pozemním způsobem.


Obléhání Týru - novověká malba.
Obléhání Týru - novověká malba. Zdroj: wikipedia.org, Andre Castaigne, Public domain


Dobývání Týru začalo v roce 332 př.n.l. a trvalo dlouhých sedm měsíců. Alexandrovi vojáci za tuto dobu postavili téměř kilometr dlouhý a 20 metrů široký násep spojující ostrov s pevninou. Přestože ostrov byl pevnině poměrně blízko, místy byla hloubka až téměř 6 metrů. Nešlo samozřejmě o snadný stavební úkol. Stejně, jako když se o téměř 400 let později dostali do podobné situace Římané u pevnosti Masada, i zde byl každý metr pokroku vykoupen krví.

Silné týrské námořnictvo čítající přes 80 lodí se snažilo stavbu sabotovat ihned od počátku. Aby Alexandr své vojáky ochránil, nechal postavit dvě obří obrané dřevěné věže. Obě stavby byly mobilní a se stavebním postupem byly stále posouvány ke kraji náspu, aby mohly lépe bránit stavějící vojáky. To samozřejmě týrským lodím zkomplikovalo jejich útoky. Týrský generál, který velel námořní obraně, tak přišel se lstivým plánem. Jednu ze svých nákladních lodí naplnili dřevem a sírou. Jakmile zavál vhodný vítr, loď zapálili a vypustili směrem k vyděšeným stavitelům. Po nárazu do náspu poblíž věží loď vybuchla a zkázu přinesla i dvojici obřích staveb. Nebyl by to ovšem Alexandr Veliký, kdyby ho tato epizoda odradila. Nechal postavit další věže, s upravenou konstrukcí aby nedošlo k podobnému útoku a ve stavbě se pokračovalo dál.


Moderní nákres obléhání.
Moderní nákres obléhání. Zdroj: wikipedia.org, Frank Martini. Cartographer, Department of History, United States Military Academy, Public domain, via Wikimedia Commons


Alexandrovi Velikému v jeho životě často přálo štěstí, nejinak tomu bylo i tomto okamžiku. Několik dalších měst, které se čerstvě podrobily makedonské nadvládě zaslalo Alexandrovy na pomoc své loďstvo. Najednou tak makedonská armáda disponovala téměř 200 loděmi a snadno přečíslili týrské obránce. Ti se tak museli stáhnout do svých přístavů a do bojů již příliš nezasáhli. Armáda tak mohla nerušeně pokračovat ve stavbě.

Když se ovšem násep přiblížil na dostřel luku od města, začala na stavitele dopadat mohutná palba lučištníků z hradeb. I přes značně ztráty však Alexandr nařídil, aby stavba pokračovala. Zároveň začal zkoumat slabiny města z dalších stran, které pro něho předtím byly nedostupné kvůli přesile týrského námořnictva. Na jižní straně ostrova nalezl místo vhodné k vylodění. To však již bylo dlouhou dobu obyvatelům Týru známé a proto zde umístili mohutné kamenné bloky, které znemožňovaly proplutí lodí. Alexandr nařídil aby všechny bloky kamene byly odtaženy, což se i přes značné ztráty a týrské sabotáže skutečně podařilo.

Obléhání Alesie. Ukázka mistrovství Julia Ceasara

Obléhání Alesie. Ukázka mistrovství Julia Ceasara

Gaius Julius Casear dokázal své vojenské mistrovství bezpochyby mnohokrát. Největší ukázkou jeho vojenského génia je však bitva, která víceméně zakončila jeho slavné galské tažení. Obléhání galské pevnosti Ales... celý článek


Přes obrovské zráty se podařilo náseb dobudovaž až k ostrovu. Nyní přišel čas na útok. Aby méně početným obráncům zkomplikoval situaci, rozdělil Alexandr svoji armádu na tři části. Část lodí na sebe vázala obránce na západní straně ostrova, kde byly slabší hradby. Další část se připravila k útoku přes postavený násep. Poslední část pak zaútočila z jižní strany vhodné k vylodění. Proti přesile a alexandrovým silným obléhacím strojům již oslabená a vysílená městská posádka neměla šanci. Hradby města poměrně rychle padly a ani ústup do vnitřní pevnosti již nezabránil totální porážce.


Současný pohled z výšky.


Na straně obránců padlo přes 6 tisíc mužů, několik tisíc bylo ukřižováno a zbytek obyvatel byl vzat do otroctví. Tyto drastická opatření považoval Alexandr za nutné, aby Týros posloužil jako příklad pro další města, která by zvažovala odpor. Možná i díky tomu se již žádné další město na pobřeží nepostavilo makedonské armádě na odpor a Alexandr si tak snadno podmanil celé území až k Egyptu.

Vybudovaný násep k městu po dobývání nebyl zničen. Naopak, začal se postupně rozšiřovat. Dnes je široký více jako půl kilometru a hustě zastavěný. Z ostrovu Týros se tak stal malý Libanonský poloostrov. Přestože je bitva o Týros poměrně neznámá, Alexandrovi se zde povedlo něco, co žádnému jinému antickému vojevůdci. Navždy změnil mapu světa, doslova.
Autor: Martin Suchoň
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Římská formace Římská formace "želvy" byla výsledkem perfektní disciplíny legionářů. Využívá se dodnes
Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí
Bitva u Artemisia. Méně známý bratříček Thermopyl. Bitva u Artemisia. Méně známý bratříček Thermopyl.


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít