<?xml version="1.0" encoding="UTF-8" ?><rss version="2.0" xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom">
  <channel>
    <title>Memento Historia</title>
    <link>https://www.memento-historia.cz/</link>
    <description>Webový magazín o dávné a ještě dávnější historii</description>
    <webMaster>info@memento-historia.cz (Jiří Klaus)</webMaster>
    <docs>http://backend.userland.com/rss</docs>
    <lastBuildDate>Thu, 09 Apr 2026 09:01:29 GMT</lastBuildDate>
    <atom:link href="https://www.memento-historia.cz/rss" rel="self" type="application/rss+xml" />
    <image>
      <url>https://www.memento-historia.cz//img/logo.png</url>
      <title>Memento Historia</title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/</link>
    </image>
    <item>
      <title><![CDATA[Sekta, která ztratila zábrany - v Münsteru pálili knihy a nutili muže k mnohoženství pod trestem smrti]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/484/sekta-ktera-ztratila-zabrany-v-munsteru-palili-knihy-a-nutili-muze-k-mnohozenstvi-pod-trestem-smrti</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/484/sekta-ktera-ztratila-zabrany-v-munsteru-palili-knihy-a-nutili-muze-k-mnohozenstvi-pod-trestem-smrti</guid>
      <description><![CDATA[Evropa 16. století se zmítala v křečích náboženské reformace, ale to, co se odehrálo v německém Münsteru mezi lety 1534 a 1535, nebylo jen další teologickou hrou o moc. Šlo o první moderní totalitu v dějinách, která pod rouškou víry a očekávání konce světa nastolila režim, před nímž by i ty nejtemnější středověké inkvizice bledly závistí.]]></description>
      <pubDate>Wed, 08 Apr 2026 05:57:31 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/484l.jpg" type="image/jpeg" length="144861"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Krvavá katastrofa u Adrianopole - den, kdy Řím přestal být neporazitelný]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/483/krvava-katastrofa-u-adrianopole-den-kdy-rim-prestal-byt-neporazitelny</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/483/krvava-katastrofa-u-adrianopole-den-kdy-rim-prestal-byt-neporazitelny</guid>
      <description><![CDATA[Římská armáda po staletí budila respekt a strach. Její legie porážely jednoho nepřítele za druhým a vytvářely říši, která neměla obdoby. Každá říše však má svůj konec. Roku 378 se u Adrianopole odehrál střet, který otřásl základy římské moci a ukázal, že starý svět se začíná měnit.]]></description>
      <pubDate>Tue, 31 Mar 2026 06:28:30 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/483l.jpg" type="image/jpeg" length="142704"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Proti pětinásobné přesile – proč Arméni u Avarayru riskovali jistou smrt?]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/482/proti-petinasobne-presile--proc-armeni-u-avarayru-riskovali-jistou-smrt</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/482/proti-petinasobne-presile--proc-armeni-u-avarayru-riskovali-jistou-smrt</guid>
      <description><![CDATA[Bitva, kterou Arméni prohráli - a přesto na ni dodnes vzpomínají jako na jedno z největších vítězství své historie. Střet u Avarajru v roce 451 totiž nebyl jen další epizodou v dlouhé řadě válek mezi velmocemi pozdní antiky. Šlo o konflikt, v němž nebyl hlavním cílem zisk území. Byl to boj o víru, identitu a samotnou podstatu existence celého národa. A právě proto jeho význam dalece přesahuje výsledek bitvy.]]></description>
      <pubDate>Tue, 24 Mar 2026 06:28:18 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/482l.jpg" type="image/jpeg" length="75891"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Vikingská mrtvola vstala z rakve a město Luni padlo]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/481/vikingska-mrtvola-vstala-z-rakve-a-mesto-luni-padlo</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/481/vikingska-mrtvola-vstala-z-rakve-a-mesto-luni-padlo</guid>
      <description><![CDATA[Vikingové patřili k nejstrašnějším nájezdníkům středověké Evropy, ale jejich výpravy nebyly vždy jen o hrubé síle. Jeden z nejslavnějších příběhů o lstivosti se odehrál v 9. století, kdy vikinský vůdce Hastein plánoval útok na italské město Luni, které jeho muži mylně považovali za Řím. Město však bylo příliš dobře opevněné, a tak přišla na řadu lest - fingovaný pohřeb, který se proměnil v krvavý vpád. Tato událost se stala legendou středověkých kronik a dodnes fascinuje historiky i čtenáře.]]></description>
      <pubDate>Tue, 17 Mar 2026 07:03:51 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/481l.jpg" type="image/jpeg" length="128669"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Záhada Kleopatřiny smrti - opravdu ji zabila kobra?]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/480/zahada-kleopatriny-smrti-opravdu-ji-zabila-kobra</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/480/zahada-kleopatriny-smrti-opravdu-ji-zabila-kobra</guid>
      <description><![CDATA[Smrt poslední egyptské královny patří k nejslavnějším a zároveň nejzáhadnějším událostem starověku. Každý jistě zná verzi příběhu, kdy ukončila život tak, že se nechala uštknout jedovatou kobrou. Tento dramatický obraz – královna, had a tichá smrt – inspiroval nespočet obrazů, knih i filmů. Jenže historická realita může být mnohem složitější. Když se podíváme na starověké prameny i moderní historický výzkum, zjistíme, že otázka, jak skutečně zemřela Kleopatra VII., není zdaleka tak jednoznačná.]]></description>
      <pubDate>Wed, 11 Mar 2026 06:44:36 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/480l.jpg" type="image/jpeg" length="143551"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Smrt v podzemí: U Dura Európos čelili legionáři prvnímu chemickému útoku historie]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/479/smrt-v-podzemi-u-dura-europos-celili-legionari-prvnimu-chemickemu-utoku-historie</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/479/smrt-v-podzemi-u-dura-europos-celili-legionari-prvnimu-chemickemu-utoku-historie</guid>
      <description><![CDATA[Píše se rok 256 našeho letopočtu a na břehu řeky Eufrat, v dnešní syrské poušti, stojí kdysi vzkvétající město Dura Európos. Touto dobou je však obléháno. Z východu se přivalila obrovská armáda ambiciózního nepřítele – mocné sásánovské Persie. Zatímco na hradbách duní dopady kamenů z obléhacích strojů, v hloubce pod nimi se rozhořel boj, jaký svět do té doby nepoznal. Boj, ve kterém se zbraní nestala jen ocel, ale chemické zbraně.]]></description>
      <pubDate>Tue, 03 Mar 2026 07:04:52 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/479l.jpg" type="image/jpeg" length="138930"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Hagia Sofia - největší a nejodvážnější stavba středověku]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/478/hagia-sofia-nejvetsi-a-nejodvaznejsi-stavba-stredoveku</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/478/hagia-sofia-nejvetsi-a-nejodvaznejsi-stavba-stredoveku</guid>
      <description><![CDATA[V roce 532 po Kristu se Konstantinopol topila v plamenech. Povstání Níká, nejkrvavější vzpoura v dějinách města, zanechalo centrum v troskách a císař Justinián I. byl téměř sesazen. Když prach opadl a krev zaschla, ukázalo se, že poničeny byly i dvě baziliky v centru města. Justinián se ovšem nerozhodl jen pro rekonstrukci. V ambiciózním plánu se rozhodl vybudovat monument, který by světu jasně řekl: "Římská říše je stále neotřesitelná a Bůh stojí na naší straně." Chtěl něco, co by svou velkolepostí zahanbilo i starověký Šalamounův chrám v Jeruzalémě.]]></description>
      <pubDate>Tue, 24 Feb 2026 07:12:32 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/478l.jpg" type="image/jpeg" length="149492"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Svatá vražedkyně: císařovna Irena brutálně oslepila vlastního syna, aby mohla vládnout]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/477/svata-vrazedkyne-cisarovna-irena-brutalne-oslepila-vlastniho-syna-aby-mohla-vladnout</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/477/svata-vrazedkyne-cisarovna-irena-brutalne-oslepila-vlastniho-syna-aby-mohla-vladnout</guid>
      <description><![CDATA[V dějinách Byzantské říše, která byla proslulá svými krutými palácovými intrikami, vyniká jedno jméno svou mrazivou ambiciózností. Irena z Athén, která se z chudých poměrů vypracovala až na nejmocnější trůn tehdejšího světa, představuje jeden z největších morálních paradoxů historie. Zatímco pravoslavná církev ji uctívá jako světici, pro historiky zůstává matkou, která neváhala nechat brutálně zmrzačit vlastní dítě, jen aby se nemusela dělit o moc.]]></description>
      <pubDate>Tue, 17 Feb 2026 07:25:14 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/477l.jpg" type="image/jpeg" length="174104"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Avicenna - bez jeho knih by v evropských špitálech léčili jen šarlatáni]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/475/avicenna-bez-jeho-knih-by-v-evropskych-spitalech-lecili-jen-sarlatani</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/475/avicenna-bez-jeho-knih-by-v-evropskych-spitalech-lecili-jen-sarlatani</guid>
      <description><![CDATA[Zatímco se evropské lékařství v 10. a 11. století opíralo především o lidové léčitelství, modlitby a přežívající zbytky antických znalostí, v islámském světě vrcholila vědecká revoluce. Jejím nejvýraznějším představitelem byl muž s dlouhým jménem - Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná. V Evropě známý pod kratším latinským Avicenna. Tento učenec nebyl jen jedním z mnoha dobových vědců. Byl to člověk, který dokázal shrnout veškeré tehdejší lékařské vědění do přehledného a logického systému. Jeho vliv byl tak obrovský, že se jeho knihy staly na více než šest století základním pilířem výuky na lékařských školách po celé Evropě. A to včetně tehdy vznikajících univerzit například i v Praze.]]></description>
      <pubDate>Tue, 10 Feb 2026 07:24:28 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/475l.jpg" type="image/jpeg" length="157782"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Město duchů - středověký Dunwich zmizel z mapy během pár desetiletí]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/473/mesto-duchu-stredoveky-dunwich-zmizel-z-mapy-behem-par-desetileti</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/473/mesto-duchu-stredoveky-dunwich-zmizel-z-mapy-behem-par-desetileti</guid>
      <description><![CDATA[Na východním pobřeží Anglie stálo kdysi město, které konkurovalo nejvýznamnějším přístavům středověké Evropy. Jeho jméno bylo Dunwich. Dnes z něj zůstala jen hrstka ruin - moře a písek pohltily většinu jeho původního území. Přesto příběh Dunwich fascinoval generace historiků, archeologů a turistů, kteří se snaží odhalit jeho minulou slávu. Dunwich není jen ztraceným městem, je symbolem křehkosti lidské civilizace a připomínkou toho, že ani prosperující města nebyla nezranitelná.]]></description>
      <pubDate>Tue, 03 Feb 2026 07:18:49 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/473l.jpg" type="image/jpeg" length="114695"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Brutální porážka u Ankary dala Evropě padesát let klidu před islámskou invazí]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/476/brutalni-porazka-u-ankary-dala-evrope-padesat-let-klidu-pred-islamskou-invazi</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/476/brutalni-porazka-u-ankary-dala-evrope-padesat-let-klidu-pred-islamskou-invazi</guid>
      <description><![CDATA[Na počátku 15. století se zdálo, že osmanská moc je nezastavitelná. Sultán Bajezid I., přezdívaný pro svou rychlost a dravost „Blesk“, drtil jednoho evropského protivníka za druhým. Netrvalo dlouho a jeho armády stály u vysokých hradeb Konstantinopole. Jenže na dálném východě se v té době zformovala jiná síla. Mongolský dobyvatel Tamerlán, potomek slavného Čingischána, ovládl obrovská území od Indie až po Persii. A jeho ambice se měly brzy střetnout s těmi osmanskými. Bitva u Ankary, ke které došlo v červenci roku 1402, nebyla válkou ideologií nebo náboženství. Byl to brutální střet dvou obrovských eg, která se už nedokázala vejít do jednoho světa.]]></description>
      <pubDate>Wed, 28 Jan 2026 08:44:06 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/476l.jpg" type="image/jpeg" length="91575"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Zlatý věk uprostřed evropské Doby temna - Dům Moudrosti v Bagdádu]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/474/zlaty-vek-uprostred-evropske-doby-temna-dum-moudrosti-v-bagdadu</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/474/zlaty-vek-uprostred-evropske-doby-temna-dum-moudrosti-v-bagdadu</guid>
      <description><![CDATA[Zatímco v Evropě probíhala doba temna, na Blízkém východě se rozvíjela mimořádně silná civilizace. Pod vládou Abbásovského chalífátu (přibližně 8. až 13. století) vzniklo kulturní a vědecké prostředí, které mělo zásadní význam pro další vývoj lidského poznání. Islámský svět v té době nejenže systematicky uchovával starověké texty, ale aktivně pracoval na jejich rozvoji.]]></description>
      <pubDate>Tue, 20 Jan 2026 08:03:27 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/474l.jpg" type="image/jpeg" length="177706"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Nejbohatší Říman Marcus Crassus. Byl by dnes nejbohatším mužem planety?]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/472/nejbohatsi-riman-marcus-crassus-byl-by-dnes-nejbohatsim-muzem-planety</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/472/nejbohatsi-riman-marcus-crassus-byl-by-dnes-nejbohatsim-muzem-planety</guid>
      <description><![CDATA[Marcus Licinius Crassus, žijící v 1. století př. n. l., je často uváděn jako nejbohatší člověk své doby. Proslul nejen svou účastí na prvním triumvirátu společně s Juliem Caesarem a Pompeiem, ale především ohromným majetkem, který dokázal nahromadit. A to zejména díky kombinaci politické moci, ne úplně čistých realitních spekulací a podnikatelského ducha.]]></description>
      <pubDate>Tue, 13 Jan 2026 07:53:09 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/472l.jpg" type="image/jpeg" length="252210"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Mohl Spartakus přežít? Záhada zmizelého těla vůdce otrockého povstání]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/471/mohl-spartakus-prezit-zahada-zmizeleho-tela-vudce-otrockeho-povstani</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/471/mohl-spartakus-prezit-zahada-zmizeleho-tela-vudce-otrockeho-povstani</guid>
      <description><![CDATA[Spartakus patří k nejznámějším postavám antických dějin, přesto však o jeho konci víme překvapivě málo. Obvykle se uvádí, že padl roku 71 př. n. l. v rozhodující bitvě otroků proti vojsku Marka Licinia Crassa. Všechny historické prameny se však shodují v jednom faktu: tělo Spartaka nebylo nikdy nalezeno. A můžeme si být jisti, že pokud by ho Římané našli, rozhodně by to netajili. Nabízí se proto otázka, zda jeho smrt skutečně proběhla tak, jak ji pozdější autoři popisují.]]></description>
      <pubDate>Tue, 06 Jan 2026 07:14:27 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/471l.jpg" type="image/jpeg" length="120410"></enclosure>
    </item>
    <item>
      <title><![CDATA[Useknutá hlava ve vědru krve - královna Tomyris pokořila vládce největší říše světa]]></title>
      <link>https://www.memento-historia.cz/clanek/470/useknuta-hlava-ve-vedru-krve-kralovna-tomyris-pokorila-vladce-nejvetsi-rise-sveta</link>
      <guid>https://www.memento-historia.cz/clanek/470/useknuta-hlava-ve-vedru-krve-kralovna-tomyris-pokorila-vladce-nejvetsi-rise-sveta</guid>
      <description><![CDATA[V polovině 6. století př. n. l. se perský král Kýros II. Veliký vydal rozšířit svou rychle rostoucí říši o další národy. Očekával, že půjde jen o jeden z mnoha dalších výbojů. Tentokrát se však jeho dobyvačné ambice střetly s protivníkem, s jakým se dosud nesetkal. Cestu mu zkřížila žena – královna Tomyris, vládkyně kočovného kmene Massagetů. Její příběh přežil tisíciletí jako symbol odvahy a neústupného odporu proti rozpínavé moci.]]></description>
      <pubDate>Tue, 30 Dec 2025 08:23:38 +0000</pubDate>
			<enclosure url="https://www.memento-historia.cz/articles/470l.jpg" type="image/jpeg" length="124860"></enclosure>
    </item>
			
  </channel>
</rss>