Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Řecko-perské války: Řekové ubránili svoji svobodu proti největší říši světa

28.4.2021, 09:33 > Starověk > Antické Řecko

Perský král Dáreios, který vládl největší říši své doby se dvakrát neúspěšně pokusil obsadit výrazně menší Řecko a podmanit si svobodné městské státy. Před třetí, největší výpravou, Dáreios umírá. Ale jeho nástupce a syn, Xerxes, hodlal otcův úkol dokončit za každou cenu. Řecko-perské války tak pokračovaly - třetí perská invaze začala roku 480 př.n.l. překročením Helléspontu a tím vstupem na území Evropy.
Antičtí historikové uvádí, že Xerxova armáda čítala až milion vojáků, ti dnešní se příkladní spíše k číslu 200 tisíc. V každém případě šlo patrně o největší shromážděnou armádu v historii, která násobně přečíslovala řecká vojska. Část armády, která se plavila na lodích, byla zastižena silnou, tři dny trvající bouří. Při té byla zničena značná část perské flotily, což Řekové považovali za znamení bohů.

Mezitím pozemní armáda bez bojů dosáhla Thesálie a pokračovala dál do nitra řeckého území. Zastavila se až u Thermopyl, úzké horské soutěsky, kterou bránilo asi 7 tisíc hoplítů po boku tří set nejlepších spartských válečníků. Celé obraně velel spartský král Leónidás. Xerxes tři dny vyčkával, jist si, že Řekové sami ustoupí před drtivou přesilou. Avšak když hrdinní válečníci stále setrvali na svých pozicích, rozkázal k útoku. Další dva dny, pod neustálými útoky, dokázali Řekové bránit úzký koridor. Zlom přinesla až zrada Efialta, který Peršanům ukázal jinou stezkou, kterou mohli bránicí se Řeky obejít. Král Leónidás se o zradě dozvěděl, přesto se rozhodl se svými vojáky a několika sty spojenců zůstat a bojovat do posledního muže. Právě oni zde svedli bitvu, která navždy vstoupila do historie a zasadila strach do srdce každého Peršana.


Reliéf znázorňující všechny národy v Xerxově armádě.
Reliéf znázorňující všechny národy v Xerxově armádě. Zdroj: wikipedia.org, A.Davey, CC BY 2.0


Zároveň s pozemní bitvou se odehrávala i bitva námořní. Proti zbytku perských lodí se postavila řecká flotila, složená zejména z athénských lodí. Jejím cílem bylo zabránit obklíčení obránců Thermopyl. I přes ztráty způsobené bouří Peršané stále násobně převyšovali počty řeckých lodí. Celodenní bitva nakonec proběhla u mysu Artemísion. Ani jedna ze soupeřících stran z ní však nevyšla jako vítěz. Přestože obě flotily utrpěly velké ztráty, patrně by bitva pokračovala i dalšího dne. K Řekům se však dostala o porážce v Thermopylách. Nemělo tedy dále smysl blokoval Perské lodě a zbytek flotily se obrátil zpět směrem k Athénám.

Protože nyní Peršanům již nic nebránilo v útoku na Athény, rozhodli se athénští vůdci evakuovat obyvatelstvo za pomoci zbylých lodí. Perská armáda tak dorazila do opuštěného města, jedinými zbylými obránci byla nepočetná posádka Akropole. Tu Peršané snadno přemohli a s Akropolí zničili i celé město.


Leónidova socha u Thermopyl
Leónidova socha u Thermopyl Zdroj: wikipedia.org, Dmpexr / CC BY-SA


V dalším postupu byli nyní Řekové nejednotní. Sparťané a další města z Peloponésu se chtěli bránit na Isthmu, úzké šíji která oddělovala Peloponés od zbytku pevniny. Athéňané naopak trvali na námořní obraně s argumentem, že pokud Perskému vojsku nechají volné pole působnosti, nebude žádná část Peloponésu v bezpečí. Nakonec, i díky použití výhrůžek, zbytek Řeků souhlasil a sestavil novou námořní armádu. Rozhodující bitva se poté udála u Salamíny, kde se utkala Perská flotila s asi poloviční řeckou flotilou. V úzkém prostoru se ukázaly rychlejší a menší řecké lodě, nazývané trirémy, jako mnohem vhodnější zbraň. Po bojích, které trvaly celý den, získali Řekové jednoznačné vítězství. Ztratili pouhých 40 plavidel proti více jako 200 perským.

Zbytek perských lodí následně prchl zpět do svých domovských přístavů. Tím se pro perského krále Xerxa vše změnilo. Stále sice disponoval obrovskou armádou a okupoval většinu pevninského Řecka, nyní však neměl krytý svůj týl námořnictvem. Taktéž se nemohl spoléhat na lodní zásobování, které bylo pro tak početnou armádu zcela stěžejní. Navíc se díky nepokojům v řeckých městech v malé Asii obával dalšího povstání. To by mohlo vést ke zničení mostu přes Helléspont, čím by byla jeho armáda zcela odříznuta.


Rekonstrukce triém na moři.
Rekonstrukce triém na moři. Zdroj: wikipedia.org, EDSITEment / Public domain


Xerxes se tak moudře rozhodl ustoupit zpět na své území. V Řecku byla ponechána pouze část vojska pod velením Mardonia, která přezimovala v severní části. Po zimě, v nové válečné sezóně, se Mardonius opět vydal na jih a podruhé dobyl a zničil znovubudované Athény. Perské nebezpečí tak stále trvalo a hrozilo, že se i sám král navrátí s další armádou.

Největší výzva pro archeology. Kde může být hrob Alexandra Velikého?

Největší výzva pro archeology. Kde může být hrob Alexandra Velikého?

Smrt Alexandra Velikého je dodnes velkou záhadou, ještě větší záhadou je však pro dnešní archeology jeho hrob. Přestože jde zřejmě o největší osobnost antického Řecka, dodnes neznáme místo jeho věčného odpočink... celý článek


Vyřešit trvající hrozbu jednou provždy se rozhodl spartský princ Pausaniás. Sestavil obrovskou armádu, největší jakou do té doby Sparta vyslala do bitvy a pochodoval vstříc Mardoniovi. Ke Spartě se připojili armády dalších městských států. Nakonec spojené řecké vojsko čítalo 38 tisíc hoplítů a tisíce dalších lehkooděnců. S peršany se Řekové střetli poblíž městečka Plataje, kde se roku 479 př.n.l. odehrála bitva, která definitivně zničila perské naděje na ovládnutí Řecka. Perský velitel Mardonius padl a zbytek armády se dal na útěk. Jen zlomku mužů z původní obrovské perské armády se podařilo vrátit domů. Souběžně s bitvou u Platají se odehrála i bitva námořní, která zcela dokonala zkázu perského námořnictva. Athénská flotila zničila přes 300 perských lodí. Následně obrátili Řekové své lodě k Helléspontu, s plánem zničit most mezi Asii a Evropou, aby ho již žádná armáda nemohla použít. Nalezli však již jen trosky. O zničení se postarala Řecká města poblíž, která opět povstala proti perské nadvládě.


Bitva u Platají na kresbě z 19. století.
Bitva u Platají na kresbě z 19. století. Zdroj: wikipedia.org, John Steeple Davis, Public domain,


Definitivně tak skončili boje na řecké půdě a válka se přenesla na perské území. Roku 477 př.n.l vytvořily řecké státy pod vedením Athén Délský spolek, jehož cílem bylo pokračovat ve válce s Persií. A svůj cíl se zpočátku spolku skutečně dařilo naplňovat. Nejdříve osvobodil Kypr a když proti Perské nadvládě povstal Egypt, okamžitě ho vojensky podpořil a Peršany se podařilo z Egypta vyhnat.

Pak ovšem do ofenzívy přešli Peršané, získali zpět Egypt, Kypr a v několika námořních bitvách Délský spolek porazili. Dlouhá válka však již obě strany finančně i lidsky vyčerpala. Perský král tak roku 449 př.n.l. vyslal do Athén své posly s nabídkou míru, který vyčerpané řecké obce rády přijaly. Byl tak uzavřen tzv. Kalliův mír, který zajišťoval všem řeckým obcím na maloasijském území samostatnost a zakazoval přítomnost perských lodí v Egejském moři. Po dlouhých padesáti letech tak skončilo období neustálých válek a Řekové si za cenu obrovského množství životů vydobyli svoji svobodu.
Autor: Martin Suchoň
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Falanga proti legii? Rozhodlo se u Pydny Falanga proti legii? Rozhodlo se u Pydny
7 divů světa, #3 Feidiova socha Dia v Olympii 7 divů světa, #3 Feidiova socha Dia v Olympii
Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít