Pouta pro ženu, nebo dítě? 2 300 let starý důkaz keltského otroctví
V červenci 2026 oznámil francouzský archeologický institut INRAP objev, který vrhá světlo na temnou …
Hrobky v Egyptě vydaly 24 zlatých jazyků. Mají mluvit s bohy
Egyptské pobřeží Středozemního moře znovu odhaluje svá tajemství. V červenci 2026 oznámili archeolog…
Kudy Hannibal vedl slony přes Alpy? Nová studie má jasného favorita.
Trasa, kterou Hannibal Barkas v roce 218 př. n. l. převedl svou armádu a 37 válečných slonů přes Alp…
Sicilská výprava: největší athénská expedice skončila naprostým masakrem
Před 8 hodinami > Starověk > Antické Řecko
Na jaře roku 415 př. n. l. opouštěla athénský přístav největší vojenská výprava, jakou kdy antický řecký svět spatřil. Desítky tisíc mužů, více než stovka válečných lodí a obrovské množství zásob mířily na západ k daleké Sicílii. V Athénách panovalo přesvědčení, že výprava přinese nové bohatství, ovládnutí západního Středomoří a možná i definitivní vítězství v dlouhé peloponéské válce. O dva roky později byla celá armáda mrtvá nebo zotročená a loďstvo přestalo existovat. Athény na Sicílii utrpěly jednu z největších vojenských katastrof své historie. pokračovat
Bitva u Arginuských ostrovů: Athény popravily vlastní vítěze
8.7.2026 > Starověk > Antické Řecko
V létě roku 406 př. n. l. se peloponéská válka chýlila ke svému závěru. Po více než čtvrtstoletí neustálých bojů byly Athény vyčerpané, jejich finance se tenčily a spartská flotila postupně získávala převahu na moři. Zdálo se, že pád athénské námořní říše je jen otázkou času. Právě tehdy však Athéňané dokázali zvítězit v jedné z největších námořních bitev starověku – u Arginuských ostrovů. Jejich triumf však měl hořkou příchuť. Krátce po návratu domů byli velitelé vítězné flotily obviněni z hrubého selhání a většina z nich skončila na popravišti. pokračovat
V bitvě u Klušina rozdrtili polští husaři obrovskou přesilu a vyrazili na Moskvu
30.6.2026 > Novověk
Začátkem léta, 4. července 1610 se poblíž ruské vesnice Klušino odehrála bitva, která patří mezi nejpozoruhodnější střetnutí raného novověku. Na jedné straně stála polsko-litevská armáda vedená zkušeným hejtmanem Stanisławem Żółkiewským, na druhé početně mnohem silnější rusko-švédská armáda pod velením knížete Dmitrije Šujského. Přestože Poláci disponovali jen zlomkem sil svého protivníka, dokázali zvítězit způsobem, který jim otevřel cestu až k Moskvě. pokračovat
Hetéry - nejslavnější milenky antického Řecka nebyly obyčejné prostitutky
23.6.2026 > Starověk > Antické Řecko
Když se dnes mluví o postavení žen ve starověkém Řecku, bývá často zdůrazňováno, že jejich role byla značně omezená. Zejména v klasických Athénách trávily ženy většinu života v domácnosti, nemohly se účastnit politického života a jejich veřejné vystupování bylo omezeno na minimum. Přesto existovala skupina žen, která se vymykala tehdejším společenským normám. Říkalo se jim hetéry. pokračovat
Bitva u Domažlic - křižácké vojsko se rozuteklo před zpívajícímu husity
16.6.2026 > Středověk > České země
Dne 14. srpna 1431 došlo u Domažlic k jedné z nejpozoruhodnějších událostí husitských válek. Bitva, která vešla do historie jako bitva u Domažlic, se často uvádí jako příklad střetu, kde nerozhodla ani tak síla zbraní jako psychologický účinek a pověst protivníka. Podle známé legendy se mohutné křižácké vojsko dalo na útěk již ve chvíli, kdy uslyšelo blížící se husity zpívat chorál Ktož jsú boží bojovníci. Ačkoliv skutečnost byla o něco složitější, výsledek byl jednoznačný – pátá křížová výprava proti husitům skončila katastrofou a Evropa si začala uvědomovat, že české reformní hnutí nelze porazit silou. pokračovat
Při povstání Níká antičtí hooligans téměř svrhli císaře. 30 tisíc jich zaplatilo životem.
9.6.2026 > Středověk > Blízký východ
V lednu roku 532 zaplavují ulice Konstantinopole rozzuřené davy, nad městem stoupá hustý kouř a císařský palác je prakticky obklíčen. Největší město tehdejší Evropy se během několika dnů proměnilo v bojiště. Hoří celé čtvrti, mrtví leží v ulicích a byzantský císař Justinián zvažuje útěk z města. To vše kvůli události, která zpočátku vypadala jako obyčejná potyčka sportovních fanoušků. Povstání známé pod jménem Níká se stalo jedním z nejkrvavějších městských nepokojů historie. pokračovat
Geniální zbraň - jak fungovala husitská vozová hradba?
2.6.2026 > Středověk > České země
Těžce obrnění rytíři spustili útok. Desítky koní se řítily vpřed, kopí namířená proti nepříteli a za nimi zkušená křižácká vojska přesvědčená o své nadřazenosti a rychlém vítězství. Pak ale přišel chaos. Za dřevěnými vozy zazněly výstřely z primitivních palných zbraní, do útočníků se zabodly šípy a koně začali padat k zemi. Rytířský útok se bleskově zastavil. Narazil na vozovou hradbu. pokračovat
Čtyři vlny pomsty: Kněžna Olga Kyjevská vyhladila celý národ, aby pomstila smrt svého muže
26.5.2026 > Středověk
Raný středověk na východě Evropy nebyl místem pro slabé povahy, ale to, co se odehrálo v polovině 10. století na Kyjevské Rusi, překonalo i ty nejkrutější severské ságy. Když slovanský kmen Drevljanů brutálně popravil kyjevského knížete Igora, věřil, že má vyhráno a získá Kyjev. V Kyjevě totiž zůstala jen jeho vdova Olga a tříletý syn. Drevljané ale podcenili fakt, že Olga měla v žilách krev drsných vikinských předků. Místo toho, aby se podvolila, rozpoutala sérii čtyř pomst jako ze Hry o trůny. pokračovat
Proč byly spartské ženy nejnezávislejšími ženami antiky
12.5.2026 > Starověk > Antické Řecko
Když dnes mluvíme o starověkém Řecku, většina lidí si představuje jednotnou civilizaci sdílející stejné hodnoty a způsob života. Skutečnost však byla zcela jiná. Jednotlivé řecké městské státy byly velmi rozdílné. Nikde to není vidět lépe než na postavení žen v Athénách a Spartě – dvou nejslavnějších polis antického světa. pokračovat
Hradba z masa a oceli - Poláci u Chotynu zastavili islám a zachránili Evropu
29.4.2026 > Středověk
Psal se rok 1621 a nad střední Evropou se vznášel pach síry a střelného prachu. Na západě se rozhoříval požár třicetileté války. A na východních hranicích Polsko-litevské unie se schylovalo ke střetu, který mohl definitivně překreslit mapu kontinentu. K břehům Dněstru dorazila síla, která neměla v tehdejším světě obdoby. Mladý a ambiciózní sultán Osman II. v čele obrovské vojenské mašinérie vyrazil s jediným cílem: srazit "pyšné Poláky" na kolena a otevřít cestu islámu do celé Evropy. Proti němu stála hradba z masa, kostí a nezměrné vůle, vedená mužem, který už neměl co ztratit – umírajícím hejtmanem Janem Karolem Chodkiewiczem. pokračovat


