#atheny

Maratónský závod - skutečně řecký posel uběhl 42 kilometrů a zemřel vyčerpáním?

6.4.2023  > Starověk > Antické Řecko Po slavném vítězství Řeků na Peršany u Marathónu uběhl posel 42 kilometrů až do Athén, kde sdělil zprávu o velké porážce nepřítele. Ihned poté skonal únavou. Tato legenda je rozšířená po celém světě a má vysvětlovat vznik maratonského běhu. Slavného závodu pro ty největší vytrvalce a také olympijského sportu. Je na této legendě ale něco pravdy? pokračovat

V Bitvě u Chairóneie nezastavil Alexandra Velikého ani elitní homosexuální oddíl

29.9.2021  > Starověk > Antické Řecko Alexandr Makedonský byl možná největším antickým vojevůdcem. Jeho otec, Filip II. Makedonský, je díky obrovským úspěchům svého syna tak trochu opomíjen, šlo však také o jednoho z velkých vojevůdců své doby. Přestože se svým synem neměl nejlepší vztah, někdy je dokonce Alexandr spojován s jeho vraždou, byl to Filip, kdo mladého prince zasvětil do válečného umění a přenechal mu jednu z nejsilnějších armád starověku. V bitvě u Chároneie vybojovali otec se synem poslední společnou bitvu a srazili na kolena spojené řecké státy. pokračovat

Ostrakizace - starověký soud dal vzniknout modernímu výrazu

13.7.2021  > Starověk > Antické Řecko Ostrakizace mohla pro člověka znamenat snadno i rozsudek smrti. Tak jako u mnoha dalších dodnes používaných slov, nalezneme jeho původ až v antickém Řecku. S termínem ostrakizace, přesněji Ostrakismos se můžeme setkat již v 6. století před naším letopočtem v antických Athénách. Jaký význam mělo toto lidové hlasovaní, nazývané podle hliněných střepin také jako střepinový soud? pokračovat

Řecko-perské války: Řekové ubránili svoji svobodu proti největší říši světa

28.4.2021  > Starověk > Antické Řecko Perský král Dáreios, který vládl největší říši své doby se dvakrát neúspěšně pokusil obsadit výrazně menší Řecko a podmanit si svobodné městské státy. Před třetí, největší výpravou, Dáreios umírá. Ale jeho nástupce a syn, Xerxes, hodlal otcův úkol dokončit za každou cenu. Řecko-perské války tak pokračovaly - třetí perská invaze začala roku 480 př.n.l. překročením Helléspontu a tím vstupem na území Evropy. pokračovat

Řecko-perské války: bitva u Marathónu byla teprve poločas

20.4.2021  > Starověk > Antické Řecko Slavné bitvy u Thermopyl nebo Marathónu byly součástí mnohem většího konfliktu, který dnes označujeme jako Řecko-perské války. Tento konflikt, který trval více jak padesát let, byl soubojem obra s trpaslíkem. Obrovská Perská říše převyšovala rozdrobené řecké městské státy ve všem. Přesto se udatným Řekům podařilo udržet si svoji svobodu a opakovaně porazit největší říši své doby. pokračovat

V bitvě u Platají se Řekové pomstili za masakr u Thermopyl a vypálení Athén

9.2.2021  > Starověk > Antické Řecko Přestože dnes jsou bitvy u Thermopyl a Salamíny oslavovány jako velká řecká vítězství, ve své době ještě o vítězi Řecko-Perské války zdaleka nebylo rozhodnuto. I přes značné ztráty disponoval perský král Xerxes stále násobně větší silou, než mohly dát dohromady řecké městské státy. Obě zmíněné bitvy však do srdce perského krále zasadily strach. Právě ten ho dost možná přivedl k rozhodnutí, díky kterému se dějiny odvíjely tak, jak je dnes známe. pokračovat

Bitva u Marathonu ukázala sílu řecké falangy

26.8.2020  > Starověk > Antické Řecko Marathon, slovo, které zná každý. Ne každý již ale ví, že název tohoto závodu byl odvozen od bitvy, která se odehrála 14. září 490 př.n.l. Následky bitvy u Marathonu byly opravdu dalekosáhlé. O několik let později podnikla Perská říše jako pomstu obrovskou invazi do Řecka. Její součástí byly slavné bitvy u Thermopyl nebo Artemisia. O více jak století později se za Perskou invazi mstil zase jeden jeden mladý král ze západu, jeho jméno bylo Alexandr. A byla to právě bitva u Marathonu, která dala do pohybu tyto události které otřásaly antickém světem. pokračovat

Vznik a počátky demokracie v antickém Řecku

30.7.2020  > Starověk > Antické Řecko Demokracii dnes v západním světě bereme jako samozřejmost. Nebyla s námi však na světě vždy. První náznaky demokratických států se začaly objevovat již ve starověku. Avšak tehdy si lidé pod demokracií představovali něco zcela odlišného než my dnes. Že demokracie má svůj původ v antickém Řecku, můžeme rozpoznat již z názvu samotného. Slovo demokracie je složeno z demos - výrazu pro lid a kratos označení pro vládu, tedy vláda lidu. pokračovat

Řecké báje, #4 Théseus, nejen pokořitel minotaura

12.7.2020  > Starověk > Antické Řecko Milenecká dvojice Théseus a Ariadna je možná tou nejznámější z antických bájí. Dobrodružství v labyrintu však nebyl jediný významný čin tohoto řeckého hrdiny. Podívejme se, co vše nám starověké báje říkají o Théseovi.

Narodil se do královské rodiny v řeckém městě Troizéna. Nebyl však královým synem, na trůně ještě seděl jeho děd Pittheus, který mu byl velmi blízký. Théseův otec Aigeus totiž musel brzy po synově narození odplout do Athén. pokračovat

Řecké báje, #3 Daidalos a Íkaros

8.4.2020  > Starověk > Antické Řecko Příběh vynálezce Daidala a jeho syna Íkara je jednou z nejznámějších antických bájí. Daidalos byl všestranný řecký umělec, mnohými považován za možná toho největšího. Byl skvělým malířem a sochařem, ovšem do historie se nejvíce zapsal jako vynálezce. Jeho domovským městem byly Athény, kde provozoval svoji dílnu a tvořil skvostná díla. Do své dílny si vzal jako učně synovce Talóse, který projevoval velké nadání. Po čase se začalo ukazovat, že je možná ještě lepším umělcem než jeho mistr. Jak už to tak v řeckých bájích bývá pokračovat

7 divů světa, #3 Feidiova socha Dia v Olympii

21.8.2019  > Starověk > Antické Řecko Dnešní článkem budeme pokračovat v sérii Sedm Divů světa a podíváme se na rozměrově nejmenší z nich, Feidiovu sochu Dia v Olympii. Protože jde o jediný z divů, kde přímo známe autora, povězme si o něm více.

Feidiás se narodil v roce 490 př.n.l. v Athénách a patřil k nejvýznamnějším sochařům své doby. O jeho dětsví příliš nevíme, odehrálo se v době pokračovat

Bitva u Artemisia. Méně známý bratříček Thermopyl.

16.6.2019  > Starověk > Antické Řecko O bitvě u Thermopyl, kde se hrdinně bránil spartský král Leonídás a jeho nejlepší vojáci pravděpodobně slyšel každý. Když už ne ve škole, tak alespoň díky filmovému hitu z roku 2006. Zároveň s ní ale probíhala námořní bitva u Artemisia, která je sice méně známá, ale rozhodně není méně důležitá. Perské vojsko totiž roku 480 př.n.l. nenapadlo Řecko pouze po souši, ale vyslalo také mohutnou flotilu, která mohla čítat až 1000 lodí pokračovat