Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

7 divů světa, #3 Feidiova socha Dia v Olympii

21.8.2019 > Starověk > Antické Řecko

Dnešní článkem budeme pokračovat v sérii Sedm Divů světa a podíváme se na rozměrově nejmenší z nich, Feidiovu sochu Dia v Olympii. Protože jde o jediný z divů, kde přímo známe autora, povězme si o něm více.

Feidiás se narodil v roce 490 př.n.l. v Athénách a patřil k nejvýznamnějším sochařům své doby. O jeho dětsví příliš nevíme, odehrálo se v době
vyplnění Athén Perským vojskem. Část dětství určitě strávil mimo město a po návratu se účasnil obnovy Athén a povinné vojenské služby. Po ukončení této služby se přesunul do města Arga, kde se učil sochařství od mistra Hegia.


Busta sochaře Feidia.
Busta sochaře Feidia. Zdroj: wikipedia.org, Yair-haklai / CC BY-SA


Po návratu do rodných Athén si získal věhlas a byla mu svěřována tvorba nejdůležitějších soch určených k oslavě vítězných událostí nebo jako dar spojencům. V roce 455 př.n.l. začala velká rekonstrukce Akropole a stavba chrámu Parthenonu. Dohled nad stavbami na Akropoli byl svěřen právě Feidiovi.

Jeho hlavním dílem a ozdobou Parthenonu byla socha nazvaná Athéna Parthenos, šlo o 12 metrů vysokou sochu ze slonoviny a zlata (44 talentů zlata, což je asi 1320 kg), které bylo ze sochy odnímatelné. Stejně jako jeho pozdější Diova socha, byla vytvořena chryselefantinovou technikou. Tato technika spočívá opstupném nanášení slonoviny a zlata na zakladní dřevěnou kostru.


Římská kopie sochy Athéna Parthenos.
Římská kopie sochy Athéna Parthenos. Zdroj: wikipedia.org, National Archaeological Museum of Athens / CC BY-SA


Zřejmě kvůli blízkému přátelství s politikem Periklem se ale později dostal do potíží. Političtí rivalové, kteří se snažili oslabit Periklovu pozici na něho zaútočili přes Feidia, který byl postupně obviněn z několika činů. Nejvážnějším obviněním byla zpronevěra finančních prostředků určených na Atheninu sochu. Feidiás byl na nějaký čas dokonce uvězněn a poté z města uprchl do Olympie. Právě tam si založil svoji sochařskou dílnu, jejíž zbytky můžeme dodnes navštívit. Zde také vytvořil svoji nejslavnější sochu Dia. Brzy poté ovšem zprávy o sochaři končí a zřejmě nedlouho po jejím dokončení zemřel.


Olympie, město boha Dia

Olympia bylo hlavním městem uctívání největšího z řeckých bohů, Dia, již velmi dlouhodou dobu. V roce 456 př.n.l. zde byl dostavěn obrovský Diův chrám, který byl až do vybudování Athénského Parthenónu největším chrámem v Řecku. V typickém řeckém chrámu zasvěceném některému z bohů byla umístěna socha, která dané božstvo znázorňovala. O vytvoření byl sochy Dia byl požádán právě Feidiás, jehož výtvory byly věhlasné v celém Řecku. Socha byla dokončena roku 433 př.n.l. a umístěna do zadná části hlavní chrámové síně. Svojí krásou si brzy získala slávu po celém antickém světě.


Pozůstatky Feidiovi dílny.
Pozůstatky Feidiovi dílny. Zdroj: wikipedia.org, Alun Salt / CC BY-SA


Bohužel se socha samotná ani její části do současnosti nedochovaly a tak můžeme vycházet pouze z popisu dobových cestovatelů. Společně s černým kvádrem na kterém byla umístěna, dosahovala až ke stropu chrámu, který byl umístěn ve výšce 13 metrů. Zeus byl vyobrazen v sedě na cedrovém trůnu, jehož opěradla byla tvarována do tvaru sfing a nohy do podoby tančících bohyní Niké. Na trůny bylo vyobrazeno mnoho mytologických motivů a také postavy atletů při klání na olympijských hrách, které se v Olympii konaly.

Oděn byl bůh pouze v plášti se zlatými lístečky, který zakrýval pouze spodní část a jedno z ramen. Ze zlata byly také zpodobněny jeho dlouhé vlasy, na kterých měl umístěn symbol olympijských vítězů - olivový věnec. V pravé ruce držel sochu Niké a levou se zapíral o hůl. Podle jedné verze byl na jejím konci sedicí orel, v jiné sedel ordel u jeho trůnu.


Diova socha na novodobé kresbě.
Diova socha na novodobé kresbě. Zdroj: wikipedia.org, Quatremère de Quincy / Public domain


Socha byla poseta mnoha drahokami. I z toho důvodu byla okolo umístěna zídka, která zamezovala návštěvníkům chrámu aby se dochy dotýkali. Aby si ji mohli lépe prohlédnout, byly v chrámu rozmístěny vyhlídkové plošiny.

V průběhu staletí pak prošla socha několika rekonstrukcemi a v chrámu vydržela až do roku 394 našeho letopočtu, kdy byla odvezena do Konstantinopole. Tam vydržela necelých sto let, v roce 475 byla zničena při rozsáhlém požáru Diova chrámu. Podle jiné verze byla zničena záměrně křestanským císařem jako pohanský symbol. Bohužel se nám tak žádné pozůstatky nedochovaly a její krásu si můžeme pouze domýšlet z pozdějších maleb.
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

7 divů světa, #7 Pyramidy v Gíze 7 divů světa, #7 Pyramidy v Gíze
Andělský hrad v Římě. Papežské vězení bylo původně hrobkou císařů Andělský hrad v Římě. Papežské vězení bylo původně hrobkou císařů
7 divů světa, #2 Kolos na ostrově Rhodos 7 divů světa, #2 Kolos na ostrově Rhodos


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít