Ostrakizace - starověký soud dal vzniknout modernímu výrazu

13.7.2021 > Starověk > Antické Řecko

Ostrakizace mohla pro člověka znamenat snadno i rozsudek smrti. Tak jako u mnoha dalších dodnes používaných slov, nalezneme jeho původ až v antickém Řecku. S termínem ostrakizace, přesněji Ostrakismos se můžeme setkat již v 6. století před naším letopočtem v antických Athénách. Jaký význam mělo toto lidové hlasovaní, nazývané podle hliněných střepin také jako střepinový soud?

Athény jsou často nazývány kolébkou demokracie. Přestože tato vláda lidu byla v pojetí starých Řeků značně odlišná od té naší, položila základy pro všechny současné demokratické vlády. Svobodní athénští muži se mohli účastnit mnoha různých hlasování a jedním z nich byl právě Ostrakismos, v latině Ostrakismus.



V roce 510 př.n.l. poprvé v athénské ústavě nalézáme informace o tomto hlasování. Jeho cílem bylo zjistit, zda-li se ve městě nachází nějaký vnitřní nepřítel, který ať už záměrně, nebo nechtíc, škodí městu jako celku. Zároveň šlo o jakousi formu ochrany proti diktatuře. Ta byla v Řecku nazývána tyranií. Ovšem bez současného negativní chápání, tyran byl zkrátka neomezený vládce města, podobně jako v jiných zřízeních například králové. Takový nepřítel státu byl potom z Athén vyloučen a po celý 10 let se do města nesměl vrátit. Jeho majetek však zabaven nebyl, a tak se po uplynutí této doby mohl opět navrátit a v městském státě žít.



Jak takové hlasování probíhalo? Začátkem každého roku lidové shromáždění určilo, zda-li je daný rok nutné nějaký Ostrakismos pořádat. Pokud ano, brzy se konalo další shromážděni, kde bylo nutná účast alespoň 6 tisíc hlasujících, aby byla volba platná. Každý pak na hliněný střep, nazývaný řecky ostrakon, napsal jméno člověka, který by podle něho měl být vyhoštěn. Ten, jehož jméno bylo zmíněno nejčastěji, byl následně z města ihned vykázán.



Na první pohled se z této definice může zdát ostrakismus jako dobrý nástroj jak ochránit městský stát. Ve skutečnosti bylo toto hlasování často zneužíváno v politickém boji. Nejznámějším případem ostrakizace je bezpochyby athénský státník Aristeidés. Na počátku řecko-perských válek byl velkým politickým odpůrcem Themistokla. Jejich konflikt skončil ostrakizováním Aristeida, který tak musel město opustit. Kvůli perskému ohrožení mu byl brzy povolen návrat zpět, avšak případ dobře ilustruje, jak původně dobře míněný systém lze snadno politicky zneužít.

Zdroj: Exile, ostracism, and democracy : the politics of expulsion in ancient Greece, Princeton University Press Štítky: #atheny #zivot v antice

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky