Tamerlán - největší vrah historie vyvraždil 5 % světové populace

21.1.2022 > Středověk > Blízký východ

I když svět obvykle stojí na práci těch nejobyčejnějších lidí, málokdy se stane, že se někdo z nich zapíše do historie. Jsou to bezejmenné osoby, jež vytváří spoustu užitečného, avšak pro historii bezvýznamného. O to více se dějepisci odjakživa zajímali o život a činy těch, kteří těmto masám vládli. Patří sem i jméno Tamerlán, jenž byl krutým dobyvatelem a vojevůdcem v Tímúrovské říši ve 14. století. Jaký byl jeho osud jako člověka s tělesným hendikepem, který se v počtu obětí vyrovnal Adolfu Hitlerovi?

Tímúrovská říše a Tamerlán

Na rozhraní Blízkého východu a Centrální Asie se rozprostírala Tímúrovská říše, jejíž základy položil ve 14. století Tímúr Lenk zvaný Tamerlán (1336-1405). Za dobu, trvající jen dvě desetiletí, dokázal tento muž podmanit si území dnešního Afgánistánu, Indie, část Iráku a Pákistánu, Kavkazu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Stal se obávaným válečníkem a jeho sláva se rozšířila daleko za hranice jeho říše. Strach vzbuzoval i na evropském kontinentu. Do historie se zapsal jako poslední velký kočovný vůdce. Označován byl ale i jako ničitel měst na Středním východě.

Z chudých poměrů až na vrchol

Tamerlán se narodil ve městě Keš (současný Šachrizabz v Uzbekistánu) pravděpodobně 8. dubna 1336. V moderním Šachrizabzu stále najdete stopy, jež tu středověký vojevůdce zanechal. Jsou to zejména ruiny paláce Aksaraj.
Přestože Tamerlán vždy považoval Keš za své rodiště, hlavním městem říše ho neudělal. Tím se stal Samarkand, který je dnes druhým největším městem v Uzbekistánu. Nachází se zde Tamerlánovo mauzoleum Gur-e Amir. Za zmínku stojí, že Tamerlánův vnuk Ulugbek (významný astronom a matematik) ve městě vybudoval jednu z nejvýznamnějších hvězdáren ve středověku. V Tamerlánově době byl Samarkand centrem kultury a obchodu celé Střední Asie.



Do produktivního života vykročil Tamerlán určitě pravou nohou, protože na tu levou byl výrazně napadal v důsledku nepohyblivosti kolenního kloubu. Je možné, že proděl dětskou mozkovou obrnu, která na něm zanechala stopy. Byl částečně ochrnutý. Ostatně i jeho jméno Tímúr Lenk lze přeložit jako Železný Chromec. Jeho rodinné poměry, v nichž vyrůstal, byly chudé. Přesto se dokázal i s tělesným hendikepem vypracovat na osobu, která se zapsala do světových dějin. Bohužel za jeho působením zůstávaly miliony mrtvých.

Tamerlán se považoval za Čingischánova potomka a jeho pokračovatele, ačkoliv z rodu mongolských vládců Bordžiginů nebyl. A možná i z proto nikdy nepřijal královský titul „chán“. Vystačil si s označením velký velitel (Amir Timur) a po celý svůj život žil kočovným způsobem, ačkoliv patřil mezi nejmocnější osoby své doby.

Genocida, kam se podíváš

Heslem vojevůdce Tamerlána bylo nenechat v dobyté zemi kámen na kameni. Jeho vojenské výpravy měly vyhlazovací a genocidní charakter. Jakmile nějaké území obsadil, nechal Tamerlán civilní obyvatelstvo i vojáky vyvraždit, místo vydrancovat a vypálit. Po jeho řádění zůstávala všude jen spoušť. Během jeho působení jako vojenského diktátora zahynulo na 17 milionů lidí, což odpovídalo 5 procentům tehdejší světové populace. Tamerlána lze tak srovnat s Adolfem Hitlerem. Do jeho příchodu totiž patřil k nejkrutějším vůdcům, kteří na Zemi žili.

Čilé kulturní styky se západním světem

Na jedné straně Tamerlán bořil a ničil vše, co mu přišlo při dobývání pod ruku, na druhé straně ale neváhal věnovat část své válečné kořisti na rozvoj měst na území, kde měl své kořeny. Byl štědrým mecenášem, hlavně architektury a umění, čilé styky udržoval i s tehdejším západním světem – například se španělským králem Jindřichem III. Kastilským.

Všechno zlé je pro něco dobré

Na počátku 15. století Tamerlán zaútočil na Osmanskou říši, která, jak to měla ve zvyku, si dělala zálusk na evropské země. Nad tureckým sultánem Bayezidem I. zvítězil a ovládl část důležitých držav Osmanů v oblasti Malé Asie. Tímto krokem Tamerlán dočasně zastavil turecké dobyvatelské plány na podrobení si části Evropy a asi na 50 let odvrátil zničení Byzantské říše Osmany, od níž se ale nechal platit štědré výpalné, takže škodný na tom určitě nebyl.

Tuhá vojenská kázeň, pyramidy z hlav popravených zajatců

Při svým výbojích, jimž se Tamerlán celoživotně věnoval, byl nesmlouvavý a krutý. Nadvládu pod porobeným územím si vynucoval terorem. Nezřídka z popravených zajatců nechal stavět pyramidy, které měly jediný účel, a to zastrašit případně odpůrce. Ve svém vojsku Tamerlán vyžadoval tuhou kázeň, sám totiž žil poměrně střídmě na to, jaké bohatství se mu podařilo shromáždit.

K jeho plusu patří zejména to, že ve své vybudované říši nechal stavět zemědělské osady s na tu dobu moderními zavlažovacími systémy, podporoval rozvoj obchodu a řemesel. Z dobytých území přivážel umělce, vědce a architekty, kteří pak museli pro něho pracovat. I díky tomu například v současném Uzbekistánu Tamerlána považují za jednu ze svých nejvýznamnějších postav v historii.

Zdroj: Wikipedie.org, Epochaplus.cz Štítky: #14. stoleti #stredni asie #vojevudci #osmanska rise

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #otroci (13)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky