"Copak mě ho nikdo nezbaví?" Arcibiskup Becket byl zavražděn přímo v katedrále
16.5.2022 > Středověk > AnglieDramatický střet mezi představiteli církevní a světské moci – muži, kteří byli blízkými přáteli, ale nakonec se z nich stali nepřátelé na život a na smrt. Takových příběhů známe z historie více a jeden z nich se odehrál v Anglii 12. století. Vraťme se do doby, kdy na anglickém trůnu seděl Jindřich II. a biskupem z Canterbury byl neústupný Thomas Becket.
V hlavních rolích: Jindřich II. a Thomas Becket
Jindřich II. pocházel z mocného rodu normanských vévodů a v životě se mu podařilo dosáhnout závratných úspěchu: stal se králem Anglie a svou říši rozšířil i na obrovská území v Evropě. Byl skvělým vojevůdcem a úspěšným panovníkem.Oproti tomu Thomas Becket se narodil do běžné nepříliš bohaté rodiny žijící v londýnské Cheapside: nic tedy zpočátku nenasvědčovalo tomu, že právě on se střetne v souboji o moc s králem. Rodiče však nechali Thomase vystudovat a určili mu církevní dráhu, čímž do značné míry předurčili jeho osud.
Becketa si vyhlédl Theobald, arcibiskup canterburský, a začal si z něj vychovávat svého pobočníka. Svěřoval mu různé církevní úkoly i diplomatické mise a Thomas Becket se učil pohybovat ve světě vysoké politiky. V roce 1154 se stal arcijáhnem v Canterbury a jeho hvězda dál stoupala.
Část první: Přátelství
Cesty Jindřicha II. a Thomase Becketa se zkřížily v roce 1155, kdy Theoblad doporučil svého svěřence králi na post královského kancléře. A král musel být se svým výběrem opravdu spokojen. Becket se ukázal jako skvělý společník a vynikající organizátor královských slavností a honů. Především však dal veškeré své schopnosti ve prospěch koruny: radil králi v otázkách řízení království, umně vyřizoval státní záležitosti a tvrdošíjně hájil zájmy svého panovníka.Zkrátka byl přesně takovým kancléřem, jakého středověký král potřeboval. Zdá se však, že pro Jindřicha znamenal ještě něco navíc: během šesti let, kdy spolu vládli, ho král začal považovat za přítele. Dokonce Becketovi svěřil do výchovy i svého syna.
Zvrat v ději: canterburské arcibiskupství
Mračna nad jejich přátelstvím se začala stahovat v roce 1161, kdy zemřel canterbuský arcibiskup. Vzhledem k vlivu, který měl arcibiskup z Canterbury v Anglii, bylo logické, že Jindřich II. chtěl na tento post dosadit někoho, kdo mu půjde na ruku. Přirozeně tak padla volba na Thomase Becketa.To však byla velká králova chyba – za ty roky totiž vůbec nepochopil podstatu Becketovy povahy. Se stejnou horlivostí, s jakou plnil povinnosti kancléře, začal Thomas Becket vystupovat i v arcibiskupské roli. Jeho postoje se proměnily, náhle začal hájit zájmy církve proti koruně. Přátelství s Jindřichem jakoby bylo zapomenuto – nyní byl arcibiskupem a za práva církve se chtěl bít až do posledního dechu.
Část druhá: nepřátelství
Jindřich hodlal upevnit svou moc v Anglii, a tak vydal tzv. Clarendonskou konstituci, která významně omezovala pravomoci papeže a církve a převáděla je do rukou koruny. Becket vystupoval aktivně proti králi a nakonec byl nucen uprchnout z Anglie a nějaký čas žít v exilu. Dokonce žádal papeže, aby ho zbavil jeho úřadu, avšak ten to odmítl.Po čase došlo k částečnému narovnání vztahů mezi Jindřichem a Becketem a arcibiskup se mohl vrátit do Canterbury. Jenže hluboké rozpory už nešly jen tak zahladit.
Jindřich potřeboval korunovat svého syna a místo Becketa, který měl jako canterburský arcibiskup korunovaci vést, dal přednost arcibiskupovi z Yorku. Becket svého konkurenta exkomunikoval a hrozil, že vyhlásí interdikt nad celou Anglií.
Dramatický konec: zavraždění arcibiskupa
Jindřich, proslulý svou prchlivostí, neměl ponětí, jak si se vzpurným knězem poradit. Podle legendy jednou v záchvatu vzteku zvolal: „Copak se nenajde nikdo, kdo by mě zbavil toho otravného kněze?“ A jeho věrní služebnicí to pochopili jako královo přání či dokonce výslovný rozkaz a rozhodli se jednat.Thomas Becket byl brutálně zavražděn královými rytíři přímo v katedrále v Canterbury dne 29. prosince 1170. Jen o čtyři roky později byl svatořečen.
Říká se, že Jindřich II. si smrt muže, kterého dlouho považoval za přítele, vyčítal. Ať už byl jeho smutek opravdový, nebo šlo jen o divadlo pro církev a pro veřejnost, podnikl král kajícnou pouť do Canterbury, kde u Becketova hrobu prosil o odpuštění, a v rámci pokání se dokonce nechal přítomnými kněžími zbičovat.
Zdroj: catholica.cz; Guy, J. A.: Thomas Becket: Warrior, Priest, Rebel, Victim.
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #12. stoleti
#jindrich ii.
#plantageneti
#svetci
