Haruspikové věštili budoucnost z jater obětovaných zvířat
4.10.2022 > Starověk > Antický ŘímVěštění bylo ve starověku uznávanou a váženou profesí. Věštit se dalo prakticky z čehokoliv - z letu ptáků, z hvězd, run, anebo jak bylo velmi oblíbené u Římanů - z vnitřností obětovaných zvířat. Tak jako mnoho dalších věcí, i tento zvyk přebrali Římané od tajemného národa Etrusků.
Dnes se obvykle na věštění díváme skepticky a věštce považujeme za šarlatány. V období antického Říma byste však jen těžko hledali někoho, kdo by věštbám nevěřil. Na přelomu letopočtu dokonce římská republika zřídila státem placený věštecký řád čítající přes 50 členů.
Jako mnoho dalších věcí, i tuto tradici Římané přebrali od Etrusků. Od národa žijícího na území Itálie, který si Římané zcela podrobili a o kterém toho dodnes mnoho nevíme. A to zhruba na konci pátého století před naším letopočtem. Věštci si říkali haruspikové a jejich činnost, tedy odhalování budoucnosti ze zvířecích vnitřností (nejčastěji jater), se nazývala haruspicie.
Jejich služba však samozřejmě nebyla zdarma. Dovolit si ji nemohl každý, nejčastěji tak odhadovali budoucnost bohatým patricijům. Ti nejbohatší měli dokonce svého osobního haruspika, který jim mohl osvětlit budoucnost kdykoliv potřebovali.
Lékaři v antickém Římě se nebáli ani jemné chirurgie
Od léčení nemocí magickými rituály a prvotní neznalosti hygieny až po nemocnice a veřejnou zdravotní péči, provozovanou specializovanými lékaři. Lékařství v antickém Římě procházelo přirozeně od počátku budován... celý článekLidé věštbám opravdu věřili a pokud se jednalo o důležité rozhodnutí, vždy raději nějakou tu minci za věštbu obětovali. Zejména generálové si nemohli dovolit jít do bitvy předtím, než jim haruspex předpověděl vítězství. Běžní vojáci byli pověrčiví a nešli by do žádného boje, pokud by jim věštba odhalila prohru. Z dochovaných informací tak víme, že na vojenských tažení často haruspikové mnohokrát věštby opakovali, dokud v játrech obětovaných zvířat neuviděli dobré znamení, které uspokojilo generála i vojáky.
Haruspicie se těšila velké vážnosti u většiny obyvatel. Služby věštců využívali i nejznámější osobnosti starověku jako Julius Caesar, nebo Alexandr Veliký. Až se vzestupem křesťanství, které se na obětování zvířat nedívalo příliš kladně, přišel úpadek tohoto řemesla. Nakonec, s pádem římské říše, umění věštby ze zvířecích vnitřností trvale upadlo do zapomnění.
Zdroj: Encyklopedie antiky, Academie 1973
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #nabozenstvi
#zivot v antice