Byl pohádkový král Ludvík II. Bavorský skutečně šílencem, nebo jen neškodným snílkem?

22.11.2022 > Novověk

Ludvík II. Bavorský po vládnutí nikdy netoužil, mnohem raději unikal v myšlenkách do říše fantazie, snů a pohádek. Však také zámky, které nechal za svého krátkého života postavit, pohádky mnohdy připomínají.

Ludvík II. Bavorský, vlastním jménem Ludwig Friedrich Wilhelm se narodil v srpnu roku 1845 v západní části Mnichova, na zámku Nymphenburg jako nejstarší syn korunního prince Maxmiliána II. Bavorského.

Dětství trávil na zámku Hohenschwangau se svou matkou. Tento zámek ještě sehraje v jeho životě důležitou roli. Ve svých 3 letech se stal korunním princem, když na trůn nastoupil jeho otec Maxmilián. Malý Ludvík se již od raného dětství zajímal o hudbu, umění, ale i báje, pověsti a mýty. Měl také velké estetické cítění. Rozhodně si však nepředstavoval, že jednou bude vládnout Bavorsku.

Mládí ve znamení nešťastného vládnutí

Ale mladý chlapec neměl příliš na výběr, 10. března roku 1864 byl ve svých pouhých 18 letech po smrti svého otce korunován bavorským králem, O pouhé dva roky později dostal šanci ukázat, zda je člověkem na svém místě, když Bavorsko na straně Rakouska vstoupilo do války s Pruskem. Ludvík však absolutně nebyl schopen zorientovat se ve válečné politice a tuto úlohu přenechal svým ministrům, což se ukázalo jako velmi špatné rozhodnutí, Rakousko bylo poraženo, bavorská vláda donucena podřídit se pruské nadvládě a ze státní kasy bylo třeba Prusku vyplatit vysoké válečné reparace.

To vše Ludvíka jen utvrdilo v tom, že než se starat o politiku, bude mu lépe na jeho pohádkových zámcích. Jinak ale mohla být na dvoře docela zábava. Mladý kralevic chodil oblékaný v historických kostýmech, přes den spal a v noci bděl. Mlaskal při jídle a sem tam jen tak pro legraci kopnul některého ze svých sluhů do zadnice. Občas přiletěla i nějaká ta facka. Byl bláznivým snílkem a básníkem a kdyby nemusel být zároveň vládcem Bavorska, prožil by možná šťastný život.



Zhruba kolem jeho dvacátého roku to však začalo jít z kopce i s jeho osobním životem. Do té doby pohledný mladík přišel o přední zuby a tím bohužel i o své sebevědomí. Začal se čím dál více uchylovat do samoty a vedle umění se jeho velkou vášní stalo jídlo a alkohol. Z kdysi krásného mladého muže se tak postupně stal otylý podivín s vášní pro Wagnerovu hudbu, od kterého dávali všichni ruce pryč.

Vztah k Richardu Wagnerovi je samostatnou kapitolou Ludvíkova života. K jejich prvnímu setkání došlo v roce 1861. Nejen kvůli až nekritickému obdivu k Wagnerovi se dodnes spekuluje o Ludvíkově homosexualitě. Jestli mu v životě něco opravdu učarovalo, byla to právě hudba Richarda Wagnera. Zřejmě i díky mnoha pohádkovým motivům, které se v ní objevovaly. Pozval jej proto na zámek Hohenschwangau, kde trávil dětství a učinil z něj svého dvorního skladatele. Nutno podotknout, že Richardu Wagnerovi bylo v té době již 52 let. Dalo by se říci, že to Wagnerovi vytrhlo trn z paty, jelikož byl v té době enormně zadlužen.



Ludvík, fascinován jeho uměním a okouzlen jeho osobností, mu daroval 4 000 zlatých (bohužel ze státní pokladny), čímž mohl Wagner všechny své závazky splatit. Jenže hamižný Wagner chtěl stále více a více. Nestačila mu velkorysá roční renta, proč nemít rovnou vlastní divadlo? Tehdy však došla trpělivost Radě ministrů a hybaj Wagnere z Bavor! Král byl díky své rozhazovačnosti zbaven svéprávnosti a uvržen do domácího vězení na zámku Berg.

Za zmínku ještě stojí stavění zámků, do nichž se mladý král uchyloval když mu bylo nejhůře. Nejznámějším z nich je bezesporu Neuschwanstein nacházející se v bavorském městečku Hohenschwangau nedaleko Füssenu. Tento romantický pohádkový zámek je dnes jedním z nejnavštěvovanějších a nejznámějších turistických cílů Evropy a je pravda, že působí skutečně pohádkově. Byl např. inspirací Walta Disneyho při tvorbě hradu Šípkové Růženky v Disneylandu.

Hořký konec pohádkového krále

Dne 13. června roku 1886, tedy v pouhých 22 letech se Ludvík vydal se svým psychiatrem, lékařem Guddenem na krátkou zdravotní procházku k Wurmskému jezeru, ze které se však ani jeden nevrátil živý. Verzí, jak se to celé odehrálo je několik. Jednou z nejpravděpodobnějších je ta, že se zoufalý král snažil přeplavat jezero, lékař mu v tom chtěl zabránit a oba se utopili.

Tato verze má i mezi historiky nejvíce příznivců. Další možností je vražda krále. S ním měl jakožto nepohodlný svědek zemřít i doktor Gudden. Nebo to byla sebevražda utopením, jíž se nebohý doktor snažil zabránit a nešťastnou náhodou při záchraně tonoucího zahynul také? Pravdu se již zřejmě nedozvíme..

Zdroje:
Šílenství slavných, Libor Budínský
mistri.muzikus.cz
Štítky: #bavorsko #19.stoleti

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #otroci (13)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky