Hmoždíř - stejný vynález se objevoval u kultur po celém světě
20.12.2022 > StarověkHmoždíř je nádoba s tloučkem pro ruční mletí a drcení různých látek, nebo koření. Samotné slovo hmoždíř pochází z latiny (mortarium), zatímco tlouček se nazývá pistel. Tento nástroj s širokým využitím a to nejen v kuchyni znali již ve starověké Římské říši. Používali ho i Aztékové, kteří mu říkali molcajete.
Jaká je historie nádoby, které se říká hmoždíř s tloučkem?
Dřívější verze těchto nástrojů byly nalezeny v také v Indii a jižní Asii. Nádoby z kamene, dřeva, kovu či keramiky se v průběhu staletí používaly jako hmoždíře – totéž samozřejmě platilo i o neodmyslitelném tloučku.Ve středověku se objevily hmoždíře vyrobené z bronzu, slitiny mědi a cínu. První litinové hmoždíře se objevily v 16. století .
V 18. století se hmoždíře začaly hromadně odlévat z mosazi, slitiny mědi a zinku. Objevily se i porcelánové hmoždíře .
Hmoždíř v lékárenství
Hmoždíře patří také mezi nejstarší lékárenské nástroje, které se používaly k výrobě léků. První lékárenské hmoždíře se vyráběly ze zinku a z bronzu. Právě v nich se drtily a míchaly přírodní suroviny. Byly nezbytnou výbavou, a proto se motiv této nádoby často používal i na pečetích nebo dřevorytech jako ozdobný iniciál - příkladem může být publikace ze 16. století o léčivosti bylin, která byla obohacena a doplněna od polského lékaře a botanika Szymona z Łowicze. Na titulní straně je dřevoryt zobrazující lékaře, lékárníka a hmoždíř s tloučkem.První informace o použití hmoždířů pro přípravu léčivých přípravků pocházejí z receptur obsažených v práci De medicina AC Celsus z 1. století našeho letopočtu. Používali je Římané a poté Arabové a Peršané. Ze zpráv je také známo, že tyto nádoby sloužily k přípravě surovin pro alchymistické experimenty.
V Evropě tyto přístroje používali lékárníci a všemožní léčitelé k výrobě léků a bylinných směsí. V mnoha kulturách se však velmi dlouhou dobu používaly pouze v kuchyni. Dodnes se používá v afrických zemí velký dřevěný hmoždíř na výrobu másla.
Nádoba pro uzemnění radiopřijímače
Hmoždíř nesloužil jen k drcení koření nebo přípravě léků, ale také k uzemnění radiopřijímače. Když bylo vynalezeno rádio, potřebovalo uzemnění. Řešením bylo vzít hmoždíř, zakopat ho do země a vyvést k němu drát.Zdroj: wikipedia.org, ireceptar.cz
Autor: Renáta Šestáková
Štítky: #aztekove
#objevy
#16. stoleti