Nejsevernější římská bitva. U Mons Graupius porazili legionáři divoké předky dnešních Skotů

25.4.2023 > Starověk > Antický Řím

Roku 43 provedla římská armáda invazi do Británie. Tato největší námořní operace v tehdejší historii prověřila organizační schopnosti Římanů. První bitvy s keltskými kmeny dopadly pro Řím úspěšně, ale získat nadvládu nad celým ostrovem se ukázalo jako tvrdý oříšek.

Po prvotních velmi úspěšných bitvách, začala římská armáda postupně zabírat další a další území. Invaze pokračovala směrem na západ a zejména na sever. Po počátečních úspěších se však Římanům situace zkomplikovala. Původní obyvatelé ostrova pochopili, že v přímém střetu nemohou nikdy legie porazit. Začala tak dlouhá partyzánská válka.



Římská odhodlanost získat celý ostrov však neznala mezí. Během let se odvážní legionáři propracovávali dál a dál na chladný sever. Protivníky jim byli čím dál divočejší kmeny, ze kterých měli strach i více civilizovaní původní obyvatelé na jihu.

40 let po začátku invaze se stál proti Římanům poslední kmen - Kaledoňané, žijící na území dnešního Skotska. Nový římský guvernér Gnaeus Julius Agricola se rozhodl skoncovat i s tímto posledním ohniskem odporu. V roce 83 dal dohromady vojsko, které mohlo čítat až 25 tisíc mužů. Významnou roli v něm hrály pomocné sbory, dále několik tisíc jezdců a zřejmě pouze menší část byla složena z legionářů. Proti nim stálo přes 30 tisíc kaledonců. Podle Tacita vedených mužem jménem Calgacus.



Část vojska poslal Agricola po moři. Jejím účelem bylo zmatení a vytvoření paniky v týlu nepřítele. Hlavní část armády pochodovala na sever poblíž východního pobřeží ostrova. Kaledoňaná nejdříve začali s osvědčenou partyzánskou taktikou, ovšem na to byl Agricola připraven. Vedl vojsko směrem na hlavní sýpky nepřítele, které byly po sklizni plné. Pro Kaledoňany šlo o hlavní zásoby na zimu a museli se tak tentokrát postavit Římanům v poli.

Místo střetu, označované Mons Graupius, není dodnes s jistotou identifikované. Pravděpodobně to však bylo na severovýchodě Skotska, poblíž pohoří Grampiany u Severního moře. Právě zde Římané rozestavili své vojsko do formací. Střed linie tvořili pomocné sbory složené z batavských a tungrijských vojáků. Tato pěchota si v kvalitě s ničím nezadala s legionáři. Jízda hlídala křídla vojska a legionáři tvořili zálohu.



Samotná bitva pak netrvala dlouho. Pomocné sbory zahájily čelní útok a tvrdý nápor kaledonská linie nevydržela. Nepřátelská křídla se ještě pokusila o útok z boku, ale byla zadržela římskou jízdou. Poté se již kaledonské vojsko začalo rozpadat a postupně se přeživší vojáci dali na útěk. Podle Tacita se nakonec legionáři bitvy vůbec nezúčastnili.

Po bitvě u Mons Graupius bylo oficiálně vyhlášeno, že veškerý britský odpor byl zlomen. Agricola byl odvolán do Říma a později přidělen do jiné provincie. Realita však byla jiná, než římská propaganda. Na ostrově stále existovalo množství nepřátelských kmenů, koncentrovaných zejména na severu. Římané však nemohli alokovat další legie na další dlouhá tažení na chladném severu. Barbaři ohrožovali hranice i na dalších místech říše. Celý ostrov nikdy Římany dobit nebyl a sever nedokázali ovládnout ani mocné legie. Na dlouhá desetiletí zakonzervovalo situaci mohutné opevnění - Hadriánův val. Avšak ani tato skvostná stavba nezabránila barbarům v čím dál častějším pronikání na římské území.

Zdroj: Dějiny psané Římem - Vojtěch Zamarovský Štítky: #legie #bitva #rimska britanie

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky