7 divů světa, #5 Visuté zahrady Semiramidiny

6.11.2019 > Starověk > Antické Řecko

V naší sérii o sedmi divech světa se pomalu blížíme ke konci. Po Artemidině chrámu si dnes představíme Visuté zahrady Semiramidiny. O tomto divu toho víme zdaleka nejméně a jde o jediný z divů, u kterého vůbec není jisté, zda-li skutečně existoval. Téměř vše, co o slavných zahradách víme, pochází od starořeckých historiků Strabóna a Diodóra Sicilského .

Kdo byla vlastně ta Semiramis, podle které nesou zahrady své jméno? Šlo o manželku asyrského krále Šamši-Adada V., kterou známe také pod jmény Šammuramat či Šamiram. Neobvyklé na ní bylo, že po smrti svého manžela v roce 811 př.n.l. převzala vládu jako regentka a následně jako spoluvládkyně svého syna Adadnirária III. Jako Semiramis ovšem bývají označovány i jiné královny pozdějších let.



Legendy přisuzují vybudování slavného divu právě této královně, podle historických zmínek ale zřejmě neoprávněně. Zahrady pravděpodobně nechal zbudovat král Nabukadnezara II. pro svoji ženu Ametis. Ta pocházela z Médie, což je dnes oblast na severozápadě Iránu. Tato země oplývala obřími pohořími a všudypřítomnou zelení. Dle pověstí se královně se po horách a květinách velmi stýskalo a král pro ni na terasách svého paláce nechal zbudovat monumentální zahrady.



A jak slavné zahrady vypadaly? Podle Strabóna měly čtvercový tvar a celé spočívaly na kvádrech postavených na sebe jako kostky. Nejvyšší plošina pak měla stupnovité terasy na kterých byla spirálovitá čerpadla, která čerpala vodu z Eufratu. Diodór Sicilský uvádí, že zahrady měly rozměr 400 stop čtverečních a na vrcholu všech stupňů stála otevřená budova, podobná tehdejším divadlům. Samotná zahrada prý byla obklopena mohutnou hradbou s cimbuřím. Narozdíl od Strabóna ale tvrdí, že potrubí zásobující zahrady vodou bylo skryto v podzemí. Další antický historik Filón pak ještě konstatuje, že krása zahrad předčila všechny ostatní stavby v Babylónu a právem si zaslouží označení div světa.

Zapomenutý skvost možná nalezen

Bohužel, narozdíl od většiny ostatních divů se nám nedochovaly žádné pozůstatky. Pak ale na začátku 20. století přišel Robert Koldewey, německý archeolog, který začal pro moderní archeologii objevovat Babylon. Během 19 let výkopů objevil mnoho krás z původního města. Ke konci vykopávek pak v pětimetrové hloubce na pahorku Kasr objevil něco zvláštního - kamenné klenby. Na první pohled to nevypadá jako nějaký zásadní objev, jenže v Babyloně se klenby nepoužívaly. I materiál byl netradiční, kámen byl v této oblasti nedostatkový a stavělo se zejména z pálené hlíny.



Když Koldewey pokračoval ve výkopech, narazil na pozůstatky zvláštní studně s několika spirálovitým šachtami. Ihned se ponořil do studia starých spisů a zjistil že většina popisů odpovídá tomu, co právě nalezl. Definitivní potvrzení že Semiramidiny visuté zahrady byly nalezeny však chybí. V současnosti se rozvíjí několik dalších teorií podle který možná vůbec nebyly v Babylonu, ale jiném mezopotámském městě, Ninive. Odhalení, kde je skutečně pravda a jak to s tímto divem světa bylo ve skutečnosti, se snad dočkáme v budoucnosti díky další pilné práci archeologů. Štítky: #divy sveta #stavby #babylon

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #otroci (13)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky