Bitva u Trebie - Hannibal zmasakroval 30 tisíc promrzlých římských legionářů
24.9.2024 > Starověk > Antický ŘímV průběhu Druhé punské války uštědřil geniální kartaginský vojevůdce Hannibal Římu několik zdrcujících porážek přímo na území Itálie. První z nich se odehrála na řece Trebii a Římané zde pochopili, že tentokrát proti nim stojí minimálně vyrovnaný soupeř.
Roku 218. př. n. l. se z dnešního Španělska vydala na pochod mohutná kartaginská armáda pod velením Hannibala. O invazní síle samozřejmě Římané věděli a tak připravili své legie, aby se s Hannibalem potkali v Masílii. O tom se však kartaginský vojevůdce dozvěděl a tak rozhodl se je obejít severní cestou. Následovala známá cesta přes Alpy, čímž Hannibal své protivníky naprosto zaskočil. Mohutné hory překonal za pouhých 15 dní, ačkoliv kartaginské ztráty byly obrovské.
Na severu Itálie se k Hannibalovi přidalo několik galských kmenů, které už nechtěly nadále snášet nadvládu Říma. Když se konzul Scipio dozvěděl o armádě na římském území, ihned nasměroval svojí armádu z Gálie domů. U severoitalské řeky Ticino však Hannibal snadno zvítězil (i když římské ztráty nebyly nijak hrozivé). Když se senát dozvěděl o prohře, vyslal mohutnou armádu pod vedením druhého konzula Sempronia Longa, aby Hannibala zastavil.
Druhá římská armáda zastihla kartaginské vojsko u řeky Trebie. Početně byly obě armády poměrně vyrovnané, kolem 42 000 mužů. Na Hannibalově straně stála výhoda početnější jízdy a zejména 37 válečných slonů, kteří přežili pochod přes Alpy.
Ráno jednoho chladného prosincového dne Hannibal, společně se svým bratrem Magonem a 2000 jezdci, objevil skryté místo, odkud pozoroval římský předvoj. Využil příležitosti a nastražil past. Ráno před bitvou se Hannibalova numidská jízda objevila před Semproniovým táborem, čímž vyprovokovala Římany k boji.
Sempronius vyslal svoji jízdu a lehkou pěchotu, což oslabilo jeho síly. Římané, prochladlí po překročení ledové řeky Trebie, postupovali směrem k Hannibalovu táboru. Hannibal využil svých odpočatých vojáků a lehké pěchoty, která zasypala unavené a promrzlé Římany oštěpy. Když se římské legie dostaly blíže, Hannibal nasadil své slony, jejichž přítomnost způsobila paniku mezi římskou jízdou. Koně totiž nedokázali snést pach slonů. Hannibalova jízda pak zaútočila na římská křídla, zatímco skrytá Magonova jednotka obklíčila Římany zezadu.
V nastalém chaosu Sempronius mylně věřil, že vyhrává (postup jeho jednotek ve střed byla ve skutečnosti past). Ve skutečnosti ztratil 26 000 mužů, zatímco zbytek jeho armády uprchl zpět do města Placentie. Ztráty Římanů činily necelých 30 tisíc mužů. U kartaginců byly asi šestinové. Bitva znamenala jednoznačné Hannibalo vítězství. V následujících letech Hannibal pokořil Římany ještě v bitvě u Trasimenského jezera a u Kann. Ve výsledku však nedokázal své vítězství proměnit v celkovou porážku Říma. Římané i přes opakované obrovské ztráty dokázali vždy postavit nové legie, a nakonec Kartágo porazit.
Zdroj: wikipedia.org ; Dějiny psané Římem - Vojtěch Zamarovský
Autor: Petr Němeček
Štítky: #hannibal
#bitva
#legie
#kartago
