Bitva u Kynoskefal - jeden chytrý tah a bylo po bitvě! Jak římský tribun změnil dějiny?

4.3.2025 > Starověk > Antický Řím

Zatímco Římané byly zaměstnaní bitvami Druhé punské války, na východě se snažil slabosti věčného města využít makedonský král Filip V. Svoje mocenské choutky nasměroval na řecké městské státy. Ty se ovšem společně obrátili na římský senát s žádostí o pomoc.

V roce 200 př.n.l se tak vylodil konzul Galba s dvěma legiemi v Apollonii. Následující dva roky ale Galba, ani jeho nástupce Publius Villius Tappula, nezískali žádné rozhodující vítěství ani územní zisky a jejich spojenci začínali být nervózní.

Změna přišla až v dalším roce, kdy se do čela římské armády postavil schopný konzul Titus Quinctius Flamininus. A obratem začali Římané slavit úspěchy. Došlo k prvnímu, i když zatím jen menšímu, střetu armád u řeky Aoos. Flaminiovo vojsko zde jednoznačně zvítězilo, což umožnilo přesunout boje dále na makedonské území. Následovali další Flaminiovy úspěchy v podobě dobití mnoha Makedonci ovládaných měst.



Když v dalším roce umožnilo počasí další vojenské operace, vytáhli Římané opět do boje. Flaminius velel vojsku čítajícímu asi 33 tisíc mužů. Jádro tvořila římská pěchota, ale početné byly i řady spojenců. Zejména Aitólové a vyhlášení krétští lučištníci. Na své straně měl dokonce dvacítku válečných slonů. Filip Makedonský byl proti tomu v početní nevýhodě. Jeho armáda čítala asi 25 tisíc mužů.

K prvnímu setkání obou armád došlo poblíž města Fer. Terén zde byl velmi kopcovitý, což nebylo ideální prostředí pro žádnou z armád. Zatím však šlo pouze o menší potyčku jízdních oddílů, ve které zvítězili Římané. Obě armády se pak nesnažili o rozhodující střet, ale zamířili k městu Skotúsa. Kvůli náročnému terénu se však navzájem ztratili z dohledu.

Když během noci ještě padla hustá mlha, oba vojevůdci ztratili i nejmenší ponětí o tom, kde je jejich nepřítel. Filipovi vojáci postupovali víceméně naslepo, až ráno dorazili ke kopci, který nazývali Psí hlavy - řecky Kynos Kefales. Odtud pozdější název bitvy u Kynoskefal.

Právě zde se tak utkali hlavní části armád. Flaminius rozestavěl své šiky pod kopcem. Své pravé křídlo podpořené slony nechal jako zálohu a zaútočil levým křídlem. Makedonci však Římany odrazili a začali je vytlačovat zpět. Flaminius se urychleně chopil velení na pravém křídle a snažili se zatlačil na Makedonce z druhé strany.

V tuto chvíli prokázal výjimečné odhodlání jeden z flaminiových tribunů. Povšiml si mezery v makedonských řadách, narychlo posbíral několik jednotek o síle asi 3 tisíc mužů a vpadl do týlu makedonců. Ti, stále zformovaní v nemotorné formaci falangy, nebyli schopni pružně reagovat na novou situaci a makedonská linie se rychle rozpadla.



Flaminius nakonec umožnil králi uniknout a nesnažil se ho pronásledovat, vítězství již bylo jednoznačně jeho. Na římské straně bylo ztraceno pouze 700 životů. Makendonců padlo 8 tisíc a dalších 5 tisíc padlo do zajetí.

Bitva u Kynoskefal jednoznačně ukázala, že kdysi nepřemožitelná falanga je proti římské formaci již zastaralá. Podobný výsledek přinesla později ještě bitva u Pydny, která na dlouhá staletí předznamenala dominanci římských legií.

Zdroj: wikipedia.org ; Dějiny psané Římem - Vojtěch Zamarovský

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (47)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #nabozenstvi (26)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #caesar (15)   #sparta (15)   #rytiri (14)   #otroci (13)   #atheny (13)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky