Vikingská mrtvola vstala z rakve a město Luni padlo
17.3.2026 > StředověkVikingové patřili k nejstrašnějším nájezdníkům středověké Evropy, ale jejich výpravy nebyly vždy jen o hrubé síle. Jeden z nejslavnějších příběhů o lstivosti se odehrál v 9. století, kdy vikinský vůdce Hastein plánoval útok na italské město Luni, které jeho muži mylně považovali za Řím. Město však bylo příliš dobře opevněné, a tak přišla na řadu lest - fingovaný pohřeb, který se proměnil v krvavý vpád. Tato událost se stala legendou středověkých kronik a dodnes fascinuje historiky i čtenáře.
Většina lidí si Vikingy spojuje se severskými fjordy nebo drancováním britských ostrovů a někdy také francouzského pobřeží. Vikingové se však dostali mnohem dál. Jejich výpravy v 9. století vedly až do Středozemního moře. Zde byly cílem přístavy, obchodní města a bohaté kláštery. Tyto expedice měly nejen ekonomický, ale i politický význam. Vikingové si dlouhodobě budovali reputaci, kterou následně využívali při vyjednávání s místními vládci. Někdy tak získali výpalné a nebylo třeba ani vytasit meč.
Prvním z výrazných vůdců výprav do středomoří byl Björn Ironside. Syn legendárního Ragnar Lodbroka, který podnikal nájezdy do Pyrenejí, jižní Francie i severní Itálie. Björnovy výpravy otevřely vikingům zcela nový svět a předvedly, že tito nájezdníci dokážou operovat i velmi daleko od svého domova.
Jedním z Björnových následníků byl Hastein, který převzal štafetu těchto výprav a jeho cíle zahrnovaly bohatá italská pobřežní města. Vikingové pod jeho velením zamířili do Středozemního moře, kde využívali rychlých lodí k překvapivým nájezdům. Vybírali si bohaté cíle, které byly často chráněny hůře než pevné hrady severní Evropy. Cílem této výpravy bylo pro Vikingy legendární město Řím. Výprava se však dostala k městu Luni, ovšem celou dobu si myslela, že jde o Řím. To také vysvětluje, proč byli tak odhodlaní za každou cenu město dobýt a proč Hastein vymyslel tak neobvyklou lest.
Město Luni bylo nejen bohaté obchodní centrum, ale také sídlem biskupa, což mu dodávalo význam v očích křesťanského světa. Hradby města byly vysoké a pevné. Přímý útok by byl příliš riskantní a proto museli Vikingové využít lstivý plán. Velistel Hastein předstíral smrt Jeho muži oznámili vládcům města, že poslední přání jejich velitele bylo být pohřben jako "nově pokřtěný křesťan". Místní obyvatelé souhlasili a umožnili pohřební průvod, který nesl rakev do kostela. Když byla rakev uvnitř, Hastein náhle vyskočil, vytasil meč a začal zabíjet stráže. Ostatní Vikingové, kteří čekali venku, využili zmatek a otevřeli jednu z městských bran. Pak už šlo všechno rychle. Obránci byli poraženi a město vypleněno. Tento trik je dodnes považován za jeden z největších projevů vikinské lstivosti a zároveň za jeden z nejslavnějších příběhů vikinských nájezdů ve Středomoří.
Příběh Hasteinova "pohřbo-útoku" však pochází až z mnohem pozdějších kronik. Dnešní historici jsou tak opatrní v hodnocení jeho přesnosti. Někteří vědci se domnívají, že jde o literární motiv, který měl dramatizovat vikinskou inteligenci a odvahu, ale doopravdy se nestal. Přesto mohl být založen na skutečné události – včetně útoku na město, které si Vikingové spletli s Římem. Kronikáři často zkreslovali nebo přeháněli, aby příběhy měly lepší literární efekt. Přesnost událostí se tedy nedá s jistotou potvrdit, ale jádro legendy – lstivý útok Hasteina – se ve středověkých pramenech objevuje opakovaně.
I kdyby v popisu byly větší čí menší nepřesnosti, příběh ukazuje, že Vikingové nebyli jen "divokými lupiči bez mozku", ale dokázali uplatnit také inteligentní taktiku a psychologické hry. Výpravy Hasteina a jeho předchůdce Björna Ironsidea navíc ukazují, že Vikingové mohli operovat na velké vzdálenosti a že jejich nájezdy Středozemím měly strategický i symbolický význam.
Zdroj: Mýty a legendy - Vikingové - Gilles Ragache - Gemini - 1992 ; wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
Štítky: #vikingove
#oblehani
.jpg){kind=link}