Římské vítězství v bitvě u Metauru znamenalo obrat v druhé punské válce

23.2.2021 > Starověk > Antický Řím

Na konci třetího století před naším letopočtem zažívala Římská republika své nejtěžší časy. Po území Itálie táhla mocná Hannibalova armáda a porážela každé vojsko, které dokázala dát oslabená republika dohromady. Po bitvě u Kann, kde svoji smrt našlo přes 80 tisíc legionářů, se zdálo, že osud nově vznikající velmoci je zpečetěn. Kartágo však Římany těžce podcenilo. Právě zoufalá situace dokázala vnést do srdcí každého Římana odvahu bojovat za svoji vlast.

V situaci, kdy by se pravděpodobně každý jiný stát vzdal, Římané zmobilizovali všechny své síly a chopili se iniciativy. Do armády byli odváděni jak mladíci mající pouhých 17 let, tak starci, kteří sotva zvládli udržet zbraň. I přes hrozivé ztráty postavila republika další legie a přešla do ofenzívy. První úspěchy se dostavily brzy. Podařilo se jím získat Capuu, druhé největší italské město, které bylo v Hannibalově držení. Následně Římané dobili Syrakusy a získali tak opět nadvládu na Sicílií. Přestože šlo o cenná vítězství, Kartáginci stále ovládali celou původně římskou Hispánii a Itálii nadále pustošilo mocné Hannibalovo vojsko.



V roce 210 př.n.l. udělil senát hodnost konzula teprve 24-letému mladíkovi jménem Publius Cornelius Scipio. Mladíkovi, který se o několik let později zapíše do dějin jako Scipio Africanus, strůjce definitivní Hannibalovi porážky u Zamy. K Zamě to ale ještě byla dlouhá cesta, nyní byl Publius vyslán do Hispánie, aby získal zpátky římské državy. Mladý velitel se brzy osvědčil, když hned následující rok obsadil kartáginské přístavní město Carthago Nova a následně v bitvě u Baeculy porazil Hannibalova bratra Hasdrubala. Ke Scipiovi se začaly přidávat místní kmeny a on tak mohl začít opět zabezpečovat území na pyrenejském poloostrově.

Díky ztrátě důležitého přístavu byl Hasdrubal se zbytkem své armády odříznut od možnosti stáhnout se zpět do Kartága. Rozhodl se tak vydat opačným směrem. Po vzoru své bratra se vydal přes Alpy do Itálie. Po cestě, stejně jako Hannibal o několik let dříve, získal značně galské posily od kmenů, které nenáviděly Řím. Římané věděli, že za žádnou cenu nesmí dopustit, aby se armády obou bratrů spojily.



Hasdrubal ovšem po příchodu na italské území udělal zásadní chybu. Se svojí armádou začal obléhat strategicky nedůležité město Placentia a tím dal Římanům dostatek času k připravení armády. Římské legie pod velením konzula Marka Livia se tak mohly rychlým pochodem vydat na sever vstříc Hasdrubalově armádě. Ten mezitím vyslal posla ke svému bratrovi ve snaze domluvit místo setkání. Posel byl však Římany chycen a k žádné domluvě tak nedošlo. Livius společně s druhým konzulem Nerem zatím připravil léčku. Nero rozložil vojenský tábor na dohled Hannibalovi armády, ovšem značná část jeho vojska tábor v noci opustila. Všechny vojenské stany a ohně ale v táboře zůstaly a Hannibal si tak myslel, že váže velkou část římské armády.

Neronovi vojáci se však tajně přidali k armádě konzula Livia, jejíž tábor byl poblíž Hasrubalova vojska. Livius zakázal rozšiřovat tábor, a tak se legionáři mačkali ve stanech v mnohem větším počtu, než pro jaký byly určeny. Až příliš pozdě se Hasdrubal o římské léčce dozvěděl. Přestože dal ihned povel k ústupu, silná římská armáda jeho vojsko pronásledovala podél řeky Metaurus. Nakonec nebylo zbytí a kartáginský vojevůdce musel bitvu svést.



Na římské straně stálo asi 35 tisíc mužů. Kartáginské vojsko bylo o něco slabší, zhruba 30 tisícové. Početní nevýhodu ale vyrovnávalo 10 válečných slonů. Levému křídlu římské armády, složenému zejména z jízdy, velel konzul Livius. Právě levé křídlo zahájilo bitvu, když se střetlo s jízdou Kartáginců. Po krvavém boji postupně začínali mít navrch Římané a nepřátelské křídlo se začalo rozpadat. Mezitím započaly boje i na pravém křídle, kterému velel konzul Nero. Proti němu stáli stateční galští vojáci. Těm se dařilo pevně držet svoji linii, patrně také díky výhodné vyvýšené pozici.



Hasdrubal spoléhal nejvíce na střed své armády, kterému sám velel a kam také umístil svoji nejsilnější zbraň, válečné slony. Právě ty vyslal do útoku jako první. Římané však již věděli, jak si s těmito tanky starověku poradit. Řev a řinkot kovových zbraní vyplašil obří zvířata, která nakonec způsobila největší škodu ve svých vlastních řadách. Římané následně využili odhaleného nepřátelské křídla a začali na střed armády tlačit ze dvou stran. Když se do boje zapojila ještě jízda, která se vrátila z pronásledování zbytků nepřátelských jezdců, střed kartáginské armády se zcela zhroutil. Když Hasdrubal viděl, že je bitva ztracena, vrhl se do největší bojové vřavy, aby zde našel hrdinskou smrt.

Ztráty Kartáginců byly obrovské, patrně přes 20 tisíc mužů. Většinu přeživších tvořili Galové z levého křídla, kteří vydrželi nepřátelský nápor nejdéle. Římané ztratili kolem 5 tisíc mužů. Bitva u Metauru znamenala jednoznačné vítězství Římanů a předznamenala výsledek druhé punské války. Konzul Nero nechal Hannibalovi zaslat hlavu jeho bratra. Když ji kartáginský vojevůdce spatřil, pronesl prý památnou větu "Zde vidím osud Kartága" a ve své předpovědi se nemýlil. Štítky: #punske valky #hannibal #bitva #kartago

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #otroci (13)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky