Ulrika Eleonora Švédská se vzdala trůnu, ale vděku se za to rozhodně nedočkala

30.5.2023 > Novověk > Evropa

U nás dobře známá Kristýna I. nebyla jedinou švédskou královnou. V první polovině 18. století na trůn tohoto severského státu usedla královna Ulrika Eleonora. Po několika měsících vlády však podlehla tlaku svého manžela Frederika a předala mu trůn i moc vládnoucího panovníka.

Benjamínek, na kterého čekal trůn

Karel XI. (1655-1697) byl poměrně úspěšný a oblíbený švédský král. Zajímal se o dánskou princeznu Ulriku Eleonoru, avšak než si ji stačil vzít, vyhlásilo mu Dánsko válku. Uběhlo několik válečných let a Karel XI. se stále neženil. Až v roce 1680, kdy byl uzavřen mír, si Karel o Ulriku Eleonoru řekl znovu – a tentokrát se povedlo.

Jejich manželství bylo úspěšné – alespoň z hlediska dědiců. Měli hned sedm dětí.

O to větším překvapením se zdá, že na švédský trůn nakonec usedla dívka, která se královskému páru narodila jako poslední (v roce 1688). Dostala jméno po matce a na švédském dvoře se jí přezdívalo Ulrika Eleonora Mladší.

Nešťastná dětská úmrtí a král, který se neoženil

V době, kdy se Ulrika Eleonora narodila, už však bylo jasné, že zřejmě bude hrát významnou roli. Její čtyři starší bratři totiž zemřeli v kojeneckém věku. Zbyla tak nejstarší sestra Hedvika Žofie a bratr Karel, budoucí král.

Karel se dožil dospělosti a v roce 1697 se stal Karlem XII. Karel byl skvělý válečník, byl považován za jeden z největších vojenských talentů své doby. A války byly také tím, čemu se nejvíce věnoval. Doma se pokoušel zavádět reformy, ale neměl na to příliš času. Proti němu stála silná koalice nepřátel a Karel dokonce musel uprchnout ze země do tureckého exilu.

Zkrátka a dobře Karel XII. se pro samé válčení nestihl oženit a zplodit potomky.

Tak, jak žil, tak Karel XII. i zemřel – v roce 1718 padl ve věku pětatřiceti let v boji. Jeho starší sestra byla již po smrti a z celé rodiny taky zbyla jen Ulrika Eleonora Mladší.

Dokonalé manželství

Ulrika Eleonora se již v roce 1715 provdala za hesensko-kasselského lankraběte Frederika. Frederik byl dobrým válečníkem, což bylo důležité, protože Ulrika Eleonora potřebovala, aby někdo velel jejím vojskům.

Frederik byl vzdělaný, světaznalý a miloval přepych. Svou manželku, která byla spíše pasivní, možná až submisivní povahy, dokonale uhranul. Ulrika Eleonora mu plně důvěřovala, radila se s ním, snažila se pro něj získat významné posty i pravomoci. Prostě by pro něj udělala úplně všechno – a to se také stalo, jak uvidíme.

Já bych chtěl být králem

Ulrika Eleonora si musela svůj nárok na trůn obhájit. Její starší sestra Hedvika Žofie totiž měla syna, který si dělal na švédský trůn zálusk. Ulrika Eleonora si však svá práva dokázala poměrně hladce uhájit a v roce 1719 byla korunována švédskou královnou.



Frederikovi svěřila vrchní velení armády a nechala ho zasahovat do své vlády. Frederik měl velmi silnou pozici a soustředil ve svých rukou spoustu moci, ale nestačilo mu to. Ulrika Eleonora, aby mu vyhověla, se snažila přesvědčit parlament, aby manžela zvolil jako jejího spoluvládce a nechal korunovat. To se však nelíbilo ani parlamentu, ani Frederikovi – ten prostě chtěl být králem.

Ulrika Eleonora byla slabá vládkyně, která se nenechala ovlivňovat jen manželem, ale i šlechtou a s nadsázkou řečeno vlastně kýmkoli, kdo šel zrovna okolo. Navíc všichni ve Švédsku viděli, že skutečnou moc má stejně Frederik. Takže když Ulrika Eleonora navrhla, že abdikuje ve prospěch svého manžela, parlament souhlasil.

Z vládnoucí královny královnou manželkou

Na jaře roku 1720, jen pár měsíců po své vlastní korunovaci, se Ulrika Eleonora vzdala trůnu a jako jediný vládce byl korunován její manžel – Frederik I. Ulrika Eleonora se stala královnou-manželkou.

Nedá se však říct, že by jí Frederik projevoval nějaký závratný vděk. Hýřil, obklopoval se milenkami a našel si stálou metresu, se kterou zplodil několik dětí. Po manželčině smrti si dokonce svou milenku i vzal. Jeho manželství s Ulrikou Eleonorou zůstalo bezdětné. Nijak se nesnažil přiblížit se ke svým švédským poddaným, dokonce se ani nenaučil švédsky.

Ulrika Eleonora se stáhla do ústraní, do vlády nijak nezasahovala. Zemřela v roce 1741, byla poslední z rodu Wittelsbachů, kdo vládl Švédsku.

Fredrik jako korunovaný král vládl i po manželčině smrti, ani on však po sobě nezanechal žádné legitimní potomky. Když tedy v roce 1751 zemřel, muselo si Švédsko hledat nového krále. Stal se jím Adolf I. Fridrich z rodu Holstein-Gottorp, který byl s předchozími švédskými králi jen vzdáleně příbuzný.

Zdroj: dotyk.cz; wikipedie.org Štítky: #svedsko #18. stoleti #wittelsbachove

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky