Pivo provází lidstvo již od starověku. Dnes by nám ale příliš nechutnalo
2.3.2021 > Starověk > EgyptHistorie piva je stejně stará, jako ty nejstarší známé civilizace. Jen těžko bychom hledali starověký národ, který nevyráběl nějaký druh nápoje z kvašených obilovin. O popularitě tohoto nápoje svědčí například i to, že je hned několikrát zmíněn v nejstarším epickém díle literatury - sumerském Eposu o Gilgamešovi.
Právě do Mezopotámie, kde se rozkládala starověká Sumerská říše, můžeme vysledovat nejstarší důkazy o výrobě oblíbeného kvašeného nápoje. V Eposu o Gilgamešovi ze 3. tisíciletí př.n.l. se uvádí: Jez chléb, Enkidu, neboť ten patří k životu, pij pivo, neboť je to zvyk této země. Enkidu vypil sedm džbánků piva a srdce jej zabolelo. Poté se vykoupal a stal se člověkem..
V jiné z nejstarších sumerských písemných památek nazývané Hymna bohyni Ninkasi můžeme nalézt dokonce přímo recept na výrobu kvašeného nápoje, nazývané Sumery kaš. Jak se takové starosumerské pivo připravovalo? V tomto případě šlo doslova o tekutý chléb, protože hlavní surovinou byl ječmenný chléb. Ten se rozdrobený na malé kousíčky vložil do vody a následně přidal ječmenný slad. Vzniklá kaše se poté nechala kvasit. Protože chmel v této době ještě nebyl znám, aby nápoj získal typickou nahořklou chuť, přidávaly se do piva hořké byliny.
Pivo ovšem tehdy vypadalo zcela jinak, než ho známe dnes. Mělo kašovitou konzistenci, a tak spíše než o pití, šlo o jedení či srkání piva. Sumerské pivo také disponovalo množstvím barev. Vyrábělo se pivo černé, bílé, ale i pro nás netradiční červené. Celkově staří Summerové znali přes 20 druhů piv.
Zajímavostí je, že i nejstarší dochovaný zákoník, tzv. Chammurapiho zákoník, se několikrát zmiňuje o pivu. Dozvíme se v něm tak například to, že kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu. Že pivo nebylo určeno k naboženským účelům pak dokládá jiný ze zákonů, který říká, že kněžka, která navštěvuje hospody, bude upálena.
V Egyptě se pivo využívalo k bohoslužbám
Taktéž ve starověkém Egyptě se pivo těšilo velké oblibě. Před velkým objevem Bedřicha Hrozného, který rozluštil staré chetitské písmo, se dokonce Egypťané považovali za vynálezce piva. Patrně však recept na jeho výrobu přejali právě od Sumerů. Původní recept vylepšili například přidáním datlové šťávy a takto připravenou pivní kaši pak nechali zrát v uzavřených džbánech.
Garum - kečup antického Říma se vyráběl z fermentovaných ryb
Omáčka Garum patřila mezi nejoblíbenější ochucovadla v antickém Římě. Svojí univerzálností ji můžeme přirovnat k dnešnímu kečupu, nebo hořčici. Přestože její původ nezní příliš chutně, vyráběla se totiž ferment... celý článekŽe bylo pivo v Egypě opravdu všudypřítomné, dokládá fakt, že pivo společně s chlebem bylo hlavní potravinou, kterou dostávali dělnící pracující na stavbě pyramid. Taktéž část platu vojáků a státních úředníků byla vyplácena v podobě piva. Vlastní pivo si patrně vyráběla velká část Egypťanů přímo doma. V pozdější době měl monopol na výrobu pouze faraon a za poskytnutí licence soukromým pivovarům mu na daních plynuly pěkné zisky.
Na rozdíl od Sumerů, využívali Egypťané pivo i v rámci náboženských obřadů. Šlo o častý dar věřících pro kněžstvo. Při bohoslužbách se pivo obětovalo společně s masem a mlékem. Na svoji posmrtnou cestu dostávali pivo i mrtví faraóni. Oblíbený nápoj měl dokonce svůj vlastní hieroglyf.
Pro Římany bylo pivo symbolem barbarů
Do antické Říma se znalosti o výrobě piva dostaly od podmaněných Řeků. Ti je zase získali v průběhu svých plaveb od Egypťanů. Řekové i Římané milovali své víno a proto zde nebylo tolik prostoru pro konkurenční nápoj. Pivo tak zpočátku bylo využíváno zejména jako lék. Dalším důvodem, proč si pivo nezískalo v římské říši velkou oblibu, byla jeho oblíbenost u národů, které Římané nazývali barbary. Díky tomu nebylo pro nikoho z vyšší společenské vrstvy vhodným nápojem, který by si dovolil konzumovat na veřejnosti. Přesto se pivo později začalo prosazovat a to hlavně v severnějších provinciích, kde se nedala pěstovat vinná réva.
Národy, které byly považovány Římany za barbarské, tedy zejména Galové a Germáni, holdovaly pivu nejvíce. Galové nazývali tento nápoj korma a stáčeli ho do dřevěných sudů. Výrobní suroviny pro galské pivo byly velmi různorodé. Využívala se nejen pšenice a ječmen, ale v případě nedostatku také proso nebo čočka. K ochucení pak sloužily místní hořké byliny.
Popularita piva byla obrovská snad ve všech starověkých civilizacích. Přestože pivo prošlo od té doby obrovskými změnami a chutí ani konzistencí ho nelze se současným pivem srovnávat. Přesto stále kraluje žebříčku nejoblíbenějších nápojů a patrně ještě dlouho bude.
Autor: Petr Němeček
Štítky: #zivot v antice
#jidlo v antice
#mezopotamie
